Novinky

Zdeněk Jemelík, Jak protáhnout soudní proces

K hlavním příčinám nespokojenosti veřejnosti se stavem justice patří úmorná délka trestních procesů. Čtenáři, kteří mi píší, většinou její příčiny nechápou a domnívají se, že náprava by byla možná, jen kdyby se všemocnému ministrovi spravedlnosti chtělo: stačilo by upravit právní předpisy, zavést pevné procesní lhůty, v kterých musí být věc vyřízena a začít vyhazovat soudce, kteří se loudají. Netuší, že ministr má do všemocnosti daleko a není ani jisté, že ho jejich starosti zajímají. Poukazují také na to, že obvinění, kteří musejí do nekonečna protahované řízení snášet (a s nimi jejich blízcí) v důsledku průtahů psychicky strádají. Navíc protahování soudních řízení zatěžuje stát vysokými náklady.

Zdeněk Jemelík, Rozsudek viděn různýma očima

Rozsudek je jeden, ale jeho vnímání různými osobami, jichž se týká, může být velmi rozdílné. Uvedu to na příkladu rozsudku senátu zlínské pobočky Krajského soudu Brno předsedy Radomíra Koudely ze dne16. února 2022. Zabýval jsem se jím ve svých článcích z 16.února 2022, z 9.března 2022 a zejména v článku „Když Česká justice lobbuje z 26.května 2022, jímž jsem znectil Petra Dimuna za jeho individuální pohled na tento rozsudek. Napadený autor se ztotožnil s pohledem státního zástupce, jenž se proti rozsudku odvolal. Protože článek vydal v době, kdy všichni napjatě čekáme na stanovisko Vrchního soudu v Olomouci k odvolání, dá se chápat jako vzkaz veřejnosti odvolacímu soudu, jak má rozhodnout.

Zdeněk Jemelík, AB se dočkal

Diskuse ve veřejném prostoru ovládá několik málo nosných témat. Příznačnou vlastností debat je zamlčování některých problémů, které mohou ovlivnit vývoj událostí. Například v debatách o volbě prezidenta republiky se většinově považuje za samozřejmé, že v závěrečném kole budou proti sobě stát Andrej Babiš a generál Petr Pavel. Zmínky o skutečnosti, že Andrej Babiš čelí obžalobě, kterou bude veřejně projednávat Městský soud v Praze, se téměř neozývají, ač informace z probíhajícího soudního jednání budou ovlivňovat veřejné mínění.

Zdeněk Jemelík, Soud soukromé msty pokračuje

Od r.2015 sleduji trestní řízení soudní u liberecké pobočky Krajského soudu v Ústí n.L. proti lékaři Jaroslavu Bartákovi, pykajícímu ve Věznici Rýnovice za mírně řečeno špatné chování k zaměstnankyním a napadenému v době výkonu trestu oznámením pro plánování nebezpečné trestné činnosti. Hlavní líčení bylo zahájeno již v r.2014. Důkazem proti panu obžalovanému jsou jednak soukromé zápisky, jež mu ukradl spoluvězeň, recidivista Miloš Levko, ale hlavně videozáznam opileckých blábolů, který zmíněný recidivista pořídil na záznamovém zařízení, instalovaném v náramkových hodinkách. Na dodání hodinek do vězení a doručení záznamu a rukopisných záznamů tehdejšímu šéfovi pražské mordparty plk. Josefu Marešovi se podílela organizovaná skupina, jejíž členové působili ve věznici i mimo ni a mezi sebou volně komunikovali. Někdo měl zřejmě silný zájem vyřídit si s panem obžalovaným účty a zorganizoval vyvolání trestního řízení

Zdeněk Jemelík, Když Česká justice lobbuje

Server Česká justice a Petr Dimun pro mne jedno jsou. Spřátelili jsme se, když byl Petr Dimun mluvčím skvělého ministra Pavla Němce a jeho spojkou s občanskými aktivisty. Často jsme stáli na jedné straně barikády. Získal můj respekt i oblibu. Později se naše cesty rozešly, ale na mém vztahu se nic nezměnilo. Nežádám po přátelích, aby sdíleli mé názory, ale na druhé straně mi nečiní potíže dát jim najevo nevoli.

Kdysi jsem se o České justici v článcích zmiňoval jako o lobbistickém serveru, což Petr Dimun nesl úkorně a dal mi to najevo. Uznal jsem, že kamarád nehřeší tolik, abych mu to musel strkat pod nos při každé příležitosti a přestal jsem s tím.

Zdeněk Jemelík, Kární žalobci nežalují

K vydání tohoto článku mě přivedlo seznámení s korespondencí zlínských podnikatelů Ladislava a Jana Lebánkových s Ministerstvem spravedlnosti. Spolek Chamurappi dlouhodobě podporuje jejich obhajobu proti obvinění, že vyráběli padělky cigaret Marlboro a v té souvislosti se dopustili zločinu neodvedení spotřební daně

Zdeněk Jemelík, Klobásky a slivovice nejsou úplatek

Sleduji od r. 2017 složité trestní řízení v oblasti, do které měl podle nepodložených pověstí poškozený dlužník vyslat několik milionů za účelem posílení zájmu příslušných orgánů na jím vyvolaném trestním řízení, jímž má být jeho věřitel odeslán do státního zaopatření. Neexistuje žádný hmatatelný důkaz o uplácení a ostatně pověsti nikdy nikdo neprověřoval. Dlužník je důvěryhodný vašnosta, který zaměstnává manželku vlivného policisty a s ním se občas stýká společensky. Takže o úplatcích se pouze mluví a někdo by se třeba i rád nechal podplatit, ale nic konkrétního se neví. Avšak v průběhu předsoudní fáze řízení i později docházelo k překvapujícím událostem, jejichž uskutečnění je nepochopitelné bez připuštění zásahu nadpozemských sil.

ZPRÁVA O PODMÍNĚNÉM PROPUŠTĚNÍ CHRÁNĚNCE SPOLKU CHAMURAPPI

PP

VŠEM, KOHO TO MŮŽE ZAJÍMAT

                                                                                                            Praha 6.5.2022

ZPRÁVA O NÁVRATU NA SVOBODU

Zdeněk Jemelík, Úvaha o možnostech obrany proti svévoli vykonavatelů spravedlnosti

Občas se stává, že obvinění či poškození a jejich zázemí se cítí poškozeni svévolným chováním soudců či státních zástupců. Podávají proti nim různé stížnosti. Obvykle se ale dovědí, že okruh činů, na které si lze stěžovat, je velice úzký a právě v případě jejich bolesti se stížností nedá zjednat náprava. Postižení časem objeví institut kárného řízení. Zjistí, že každý předseda soudu nebo vedoucí státního zastupitelství, ministr spravedlnosti a někteří další státní činitelé mají kárnou pravomoc, tedy právo poslat provinilce před kárný soud. Pouštějí se pak cestou podávání podnětů ke kárnému řízení.

Zdeněk Jemelík, Soudy poškozené Aleně Vitáskové nepřejí

Alena Vitásková, bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ), nositelka státního vyznamenání Za zásluhy, patří mezi nejvýše postavené oběti justičních nešvarů. Její překvapivé jmenování do čela ERÚ vyvolalo nevoli energetické mafie i neuspokojených čekatelů na nástupnictví po bývalém předsedovi ERÚ Josefu Fiřtovi, jemuž se přičítá odpovědnost za nezvládnutí návalu zájemců o budování solárních elektráren. Někteří její nepřátelé hledali cesty, jak ji z úřadu rychle vypudit. Vhodným nástrojem mělo být trestní stíhání, zahájené v r. 2013, které 2.června 2014 přešlo v soudní řízení trestní u Krajského soudu v Brně a skončilo zprošťujícím rozsudkem Krajského soudu v Brně až v listopadu r. 2019. Kromě toho se jí postarali o menší proces, zahájený sdělením obvinění v r.2015, pokračující od 13. února 2017 u Okresního soudu v Jihlavě, ukončený pravomocným zproštěním obžaloby rozsudkem Krajského soudu v Brně v červenci r.2020.

Zdeněk Jemelík, Ministr a panská svévole

Je známo, že v poměru k počtu obyvatel máme mnohem více vězňů než Rakousko, Německo, Švýcarsko a jiné evropské státy. Kdysi platilo přísloví, „co Čech, to muzikant“. Dnes se s trochou přehánění dá spíše říci „co Čech, to kriminálník“. Je to o to horší, že v zahraničí plní věznice hlavně cizinci včetně Čechů. Naše vězeňská populace je převážně česká. Na ostudu si stačíme sami. Současně je ale skutečností, že mezi vězni se ojediněle vyskytují nespravedlivě odsouzení nevinní lidé. Čas od času se dokonce některým podaří dodatečně prokázat nevinu a vrátí se na svobodu.

Ve všech případech nespravedlivých rozsudků, s nimiž jsem se setkal, lze prokázat, že za přehmaty stojí panská svévole vykonavatelů spravedlnosti v nějakých detailech procesu. Většinou jde o nedbalostní jednání, ale občas o zjevný úmysl ukázat obviněnému, „zač je toho loket“.

Zdeněk Jemelík, Vyhlídky obžalovaného AB

Po sedmi letech trestního řízení „kauza Čapí hnízdo“ dospěla k obžalobě proti Andreji Babišovi a jeho „spolupachatelce“ Janě Nagyové (dř. Mayerové), podané u Městského soudu v Praze. Žalobce žádá pro obžalované podmíněné tresty, „vylepšené“ tresty peněžitými. Odpovídá to současné módě, ale soud není názorem žalobce vázán. Trestní sazba v rozpětí 5-10 let odnětí svobody stále hrozivě ční v pozadí všech úvah. Případ napadl předsedovi senátu Janu Šottovi.

Zdeněk Jemelík, Čas na impeachment

Pravomoc prezidenta republiky omilostnit pravomocně odsouzeného provinilce je nesystémové opatření, narušující soustavu kroků k zjišťování viny a ukládání trestů. Ladislav Jakl se kdysi trefně vyjádřil, že je nástrojem nespravedlnosti. Proto se opakovaně objevují návrhy na zrušení tohoto prezidentova privilegia.

Jsem přesvědčen, že stát, který nedokáže spolehlivě ochránit občany před účinky selhávání justice, musí mít milost prezidenta republiky jako pojistný ventil pro případy selhání justice, jež se nepodařilo napravit standardními postupy. Dále je milost prezidenta republiky jediným nástrojem pro řešení nesnesitelných životních situací odsouzených, pro jejichž nápravu nemá trestní právo přiměřený nástroj.

Je ale zcela nezbytné, aby nositel pravomoci ji užíval jen ve veřejném zájmu a nenechal se při rozhodování o žádostech vést vztahem k osobám blízkým.

Zdeněk Jemelík, Pohoršení vzbuzující Andrej Babiš

Čekal jsem napjatě, jak kunktátor Jaroslav Šaroch naloží s obviněním Andreje Babiše teď, kdy již není předsedou vlády, když kdysi dávno jeho trestní stíhání zastavil. Nejistota skončila: 21. března 2022 se národ dověděl, že Andrej Babiš čelí obžalobě, podané k Městskému soudu v Praze, kde napadla senátu předsedy Jana Šotta. K tomuto bodu se státní zastupitelství propracovalo po sedmi letech trestního řízení. Průtahy řízení jsou trestem samy o sobě.

Zdeněk Jemelík, Meze soudcovské nezávislosti

Soudcovská nezávislost patří k hlavním podmínkám spravedlivého soudnictví. Její ochrana je věcí nejvyššího veřejného zájmu. Paradoxně se o ní ale začne mluvit vždy, když se stát v situaci finanční tísně rozhodne krátit nebo zmrazit platy soudců a požadovat po nich solidaritu s ostatními postiženými složkami státní správy. Argumentace odpůrců státního zásahu pak vyvolává dojem, že snížení příjmů soudcovskou nezávislost omezí, patrně v důsledku snížení jejich odolnosti proti úplatkům a jiným zvýhodněním. Je to smutné.

Soudcovská nezávislost přichází ale na přetřes také v debatách o vztahu soudů nižšího a vyššího stupně. Soud vyššího stupně má povinnost a zákonné právo přezkoumat na základě opravného prostředku rozhodnutí nižšího stupně a případně je vrátit k novému projednání, nebo za jistých okolností nahradit vlastním. V případě vrácení má právo uložit nižšímu soudu odstranění zjištěných vad a požadovat po něm, aby se při novém projednání řídil jeho právním názorem. Tuto úpravu oficiálně soudci přijímají, jsou s ní srozuměni. Všichni chápou, že soudcovská nezávislost není vymezena tak široce, aby činila nedotknutelnými špatná rozhodnutí jednotlivců.

Nastávají ale situace, v kterých konkrétní soudce vnímá pokyny vyššího soudu jako zásah do své nezávislosti a někdy se dokonce snaží se vzepřít nebo aspoň dát veřejně nevoli najevo. Vždy je pak na místě otázka, zda měl na odpor právo.

Zdeněk Jemelík, Vládnutí za kouřovou clonou

Díky coronavirové pandemii média soustřeďovala pozornost veřejnosti k jejímu průběhu, k opatřením proti ní a k přešlapům vlády. Václav Klaus se svým institutem a mnozí jiní ovšem právem upozorňovali, že za kouřovou clonou zpráv o pandemii a souvisejících záležitostech se Babišova vláda může dopouštět potlačování občanských svobod. Také se mluvilo o tom, že pandemie je podhoubím pro obrovské kšefty a jen tiše se šeptalo o tom, že při nich možná dochází k okrádání státu, jehož „vývar“ mizí v kapsách bohaté chátry.

Ústup pandemie se odrazil v řídnutí kouře, takže nová vládní koalice by dobrodiní kouřové clony nemohla využívat. Ale vypukla válka na Ukrajině…

Zdeněk Jemelík, O vězeňství u Vymývače

Druhá část Otázek Vymývače mozků, pardon, Václava Moravce, dne 20.ůnora 2022 posloužila k virtuálnímu šachovému utkání vlády a opozice. Tématem bylo vězeňství a některé další problémy resortu spravedlnosti. Strany zastupovali vysoce kvalifikovaní představitelé: vládu staronový ministr spravedlnosti Pavel Blažek, opozici poslanec Radek Vondráček, předseda Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny. Ač oba vzděláním právníci, jako soupeři nebyli zcela rovnocenní: pan ministr měl převahu podstatně větších „provozních“ zkušeností i větší výmluvnosti. Oba se řídili zásadou „ševče drž se svého kopyta“ až na malé vybočení Radka Vondráčka ke kritickému vyjádření o vládní politice ve vztahu k situaci na rusko-ukrajinské hranici. S jeho vyjádřením naprosto souhlasím: v tomto případě je na místě následování vzoru chování německé vlády, dostatečně poučené hrůzami 2. světové války. Naši bojechtiví ministři se nespálili ohněm, proto si lehkovážně hrají se zápalkami a ohrožují národní bezpečnost i ekonomické zájmy státu.

Zdeněk Jemelík, Kdo se nemusí bát božích mlýnů ?

Nadpisem článku „Kdo se má bát božích mlýnů ?“ jsem položil otázku jako předznamenání k pojednání o usnesení Vrchního soudu v Olomouci ve věci, o které jsem opakovaně psal na svém blogu jako o „hororu od zlínského soudu“. Nadpis dnešního článku uvádí odpovědď na otázku a něco navíc. Skutečně jím odpovídám, že mezi těmi, kdo jsou nedotknutelní, jsou významnou skupinou soudci a státní zástupci.

Zdeněk Jemelík, Pan ministr si počká…

Média povzbudila zájem veřejnosti o dění v justici zprávou o vynuceném přerušení hlavního líčení u Krajského soudu Brno v pobuřující kauze STOKA, údajně způsobeném pochybením dozorového státního zástupce Radka Mezlíka, který nepředal soudu část trestního spisu velikosti 10-12 tis. stran. Informace přikořenila Česká justice článkem Jana Hrbáčka, podle něhož se zmíněný státní zástupce prostřednictvím šifrované aplikace WhatsApp pokusil domluvit si schůzku bez advokáta s jedním z podezřelých. Tato zpráva je doslova pikantní, protože šifrovaná aplikace WhatsApp má být oblíbeným nástrojem komunikace různých kriminálních živlů a jednání s podezřelým bez advokáta je hrubým porušením jeho práva na obhajobu a obecně na spravedlivý proces. Lepší důvod pro kárné stíhání provinilce si ani není třeba přát.

Zdeněk Jemelík, Další zastavení na Zemkově křížové cestě

V úterý 18.ledna 2021 média rozšířila zprávu, že miliardář Zdenek Zemek neuspěl u Vrchního soudu v Olomouci s odvoláním proti rozsudku Krajského soudu v Brně, který kromě schválení dohody o vině a trestu a uložení peněžitého trestu ve výši 8 milionů Kč rozhodl, že má zaplatit 18 milionů Kč jako náhradu škody, kterou údajně způsobily státu jeho fotovoltaické elektrárny prodejem elektřiny za zvýhodněnou cenu, platnou do 31.prosince 2010, ač podle soudu na to neměly nárok. Obsah zpráv doplňovala ustálená klišé o souvislosti s podvody při výstavbě elektráren.

Sleduji kriminalizaci jeho podnikání v solárním byznysu od 2.června 2014. Opakovaně si při tom vybavuji přísloví „každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán“. Jeho životaběh v tomto odvětví podnikání postihují další a další pohromy, takže nabyl povahu křížové cesty. Úterní rozsudek byl zatím posledním zastavením na ní.

Zdeněk Jemelík, Dva staronoví ministři v Partii

Společné vystoupení Pavla Blažka a Marie Benešové v Partii dne 23.ledna 2022 vybočilo z nevlídné atmosféry vztahů mezi vládními a opozičními stranami: v jejich rozhovorech převažovala jednota názorů a profesionální věcnost. Nevadilo ani zabrání větší části prostoru Pavlem Blažkem na úkor Marie Benešové, dané jeho větší výřečností. Nebylo patrné, že každý z nich patří k jiné straně, že je mezi nimi generační rozdíl a jejich profesní historie je velmi rozdílná.

Zdeněk Jemelík, Kdo se má bát božích mlýnů ?

Náhodou se mi dostal do rukou článek Markéty Chaloupské o obvinění 10 osob kvůli krácení daně se škodou 170 milionů Kč. Zaujala mě v něm dvě jména: uherskohradišťského multimilionáře Pavla Buráně, kterého jsem dosud považoval za nedotknutelného, ne-li přímo chráněného orgány státní moci, a jeho „pravé ruky“ Roberta Juřičky.

Reagoval jsem článkem „Boží mlýny asi přece jen melou“. Když jsem jej psal, potlačil jsem chuť podotknout, že odeslání věřitele do vězení může být veledlužníkova „bezva finta“. Ta myšlenka mě nyní pokouší znova, neb se mi do rukou dostalo usnesení Vrchního soudu v Olomouci z 30. září 2021, jímž odvolací soud zrušil rozsudek senátu předsedy Radomíra Koudely zlínské pobočky Krajského soudu Brno ze 17.prosince 2019 nad věřitelem Pavla Buráně a jeho manželkou, obou již podruhé odsouzených k nepodmíněným trestům. Vrchní soud si dal hezky na čas, čímž odvolatele potýral napětím z očekávání, ale výsledek je za trápení odškodnil: ač jsem již četl spoustu zrušujících rozhodnutí odvolacího soudu, nevybavuje se mi žádné, které by se dalo srovnat s tímto masakrem: odvolací soud se ztotožnil s rozhodující většinou výtek odvolatelů, takže z argumentace nalézacího soudu nezůstal kámen na kameni. Zdá se mi nepochopitelné, že zkušený soudce Radomír Koudela mohl vydat takovou snůšku nesmyslů.

Zdeněk Jemelík, Boží mlýny asi přece jen melou

Během posledních dvaceti let jsem zažil řadu šarvátek s policií, státním zastupitelstvím a soudy, nebo jsem byl svědkem bojů, jež vedli chráněnci spolků, jichž jsem byl nebo jsem členem. V naprosté většině šlo o prohrané zápasy. Zejména v případě pokusů o vyvolání kárného nebo trestního řízení jsem nabyl dojem, že někteří lidé jsou natolik chráněni svým společenským či profesním zázemím, že jsou prakticky nedotknutelní.

Ale před několika dny se mi dostal do rukou rozsudek nad početnou skupinou podvodníků a v něm jsem ke svému překvapení našel jména tří „nedotknutelných“, na které mám špatné vzpomínky z dávné minulosti. A nebyli to lidé z galerky ani bezdomovci. Krátce na to, přesněji 6.ledna 2022, jsem si na serveru iRozhlas přečetl článek Markéty Chaloupské o obvinění z podvodu se škodou 170 milionů deseti lidí, kteří údajně zneužívali ke krácení daní charitativní činnost. Mezi nimi mě zaujalo jméno uherskohradišťského multimilionáře Pavla Buráně, jehož jsem až dosud rovněž považoval za nedotknutelného. Dojem nedotknutelnosti ostatně vyplývá i z informace, obsažené ve zmíněném článku, že policie se činností této skupiny zabývá od r.2019. Vím ale, že již v r.2015 policie a státní zastupitelství měly v rukou kvalifikované upozornění na tuto „charitativní“ činnost pana Buráně. Přičinlivé Městské státní zastupitelství v Praze postoupilo oznámení zlínským orgánům, kde si je Pavel Buráň mohl přečíst, neboť měl legální přístup ke spisu, do něhož je vyšetřovatel Libor Zapletal založil. Bylo by jistě zajímavé se dovědět, proč policie nechala případ několik let ležet, a pak se do něj náhle pustila s dosti velkým hlukem (policejní zásah v sídle Buráňovy firmy upoutal pozornost veřejnosti).

Zdeněk Jemelík, OVM 19.12.2012 k justici

Kdyby ANO nemělo Helenu Válkovou, muselo by si ji vymyslet. Kdykoli je třeba vystoupit v televizi k problematice práva a spravedlnosti a justice, paní profesorka to zvládne věcně, nekonfrontačním způsobem a s ženským šarmem. V neděli ji přizval Václav Moravec jako předsedkyni mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny do Otázek spolu s předsedou poslaneckého klubu Pirátů Jakubem Michálkem na debatu o současných problémech justice.

Zdeněk Jemelík, Ohlédnutí za Marií Benešovou

Není úplně obvyklé, že se na ministerstvo spravedlnosti vrací bývalý ministr. Současné vystřídání Marie Benešové Pavlem Blažkem je o to zajímavější, že jejich životní dráhy se proťaly již dříve v obráceném gardu: Pavel Blažek odcházel a Marie Benešová nastupovala. Stejně jako dnes, kdy nastupující vláda bourá opatření předchůdkyně, Marie Benešová chutě zmařila jeho dílo: stáhla ze sněmovny návrh nového zákona o státním zastupitelství, jehož přípravu Pavel Blažek dovedl k závěru. Ostatně jako poslankyně patřila k hlavním odpůrcům jeho přijetí. Předložila pak malou novelu stávajícího zákona, s kterou neuspěla. Ve svém druhém mandátu se k ní vrátila, ale ani ji do sněmovny nedostala a je na Pavlu Blažkovi, aby rozdělaný úkol dokončil.

Zdeněk Jemelík, Donu Pablovi na uvítanou

Pavel Blažek se vrací na ministerstvo spravedlnosti po devítileté přestávce. Jeho včerejší přijetí novináři bylo více než nevlídné. Po návratu ze setkání s prezidentem republiky se hlavně zajímali o jeho údajné vyšetřování policií. Internetové České noviny se o jeho setkání s Milošem Zemanem nezmínily, ačkoli referovaly o návštěvě Jany Černochové.

Zdeněk Jemelík, Středník za kauzou Zadeh

Případem ods. Shahrama Zadeha jsem se začal zabývat na žádost jeho obhájců a se souhlasem Johna Boka v r.2015, kdy ještě probíhalo vazebně vedené přípravné řízení. Opakovaně jsem jej navštívil ve věznici. Shahram Zadeh je vysoce inteligentní charismatický muž s vybraným společenským vystupováním. Uznávají to i někteří jeho protivníci. Např. nedávno se přibližně v tomto smyslu vyjádřil před soudem ods. Daniel Rudzan, nejpřísněji potrestaný Zadehův spoluobžalovaný ve „velké daňové“ kauze.

Zdeněk Jemelík, Nerovnoprávné postavení obětí justičních nešvarů ve sporu se státem

Česká justice uveřejnila článek ČTK o zatímním hubeném výsledku sporu bývalé trestně stíhané předsedkyně Energetického regulačního úřadu (dále jen ERÚ) Aleny Vitáskové se státem o odškodnění za víceleté ničení jejího života svévolí orgánů činných v trestním řízení. Šéfredaktorka zdůraznila jeho důležitost zařazením do svého výběru.

Až na ustálené klišé o získání licence nedokončenými chomutovskými fotovoltaickými elektrárnami podnikatelského klanu Zemků, které má do pravdivosti hodně daleko, bych neměl článku co vytknout. Zaujal mě ale jako ilustrace nerovnoprávného postavení obětí justičních nešvarů mimo jiné ve sporech o odškodnění za nesprávný až zločinný postup orgánů činných v trestním řízení.

Zdeněk Jemelík, Soudy nechaly vyhrát „Rošťáky“ nad „Slušňáky“

Od r. 2015 sleduji trestní stíhání zlínských podnikatelů Ladislava a Jana Lebánků a jejich společnosti Vltava Holding a.s., obviněných z výroby padělků cigaret Marlboro, kterou měli bratři úmyslně zkrátit daně a poškodit práva společnosti Phillip Morris k ochranné známce. Případ napadl Krajskému soudu Brno – pobočka Zlín 15.června 2015 a zatím jej pravomocně uzavřelo usnesení senátu předsedkyně Martiny Kouřilové Vrchního soudu v Olomouci z 25.srpna 2021. Proces jsem komentoval řadou článků, z nichž v „Zahřmění u Olomouckého soudu“ jsem se zabýval závěrečným zasedáním Vrchního soudu v Olomouci.

Zdeněk Jemelík, Schizofrenní superformalistické myšlení státních zástupců

Spolek Chamurappi z.s. a já osobně se zabýváme podporou nespravedlivě stíhaných obviněných, občas podporou žadatelů o podmíněné propuštění z výkonu trestu. Zcela výjimečně seznámení s vedlejšími ději, jež provázejí svízele nespravedlivě stíhaných, mě inspiruje k pokusům o vyvolání trestního stíhání osob, které se na potížích nespravedlivě stíhaných přiživují. Může se stát, že se v takovém případě ujmu úlohy zmocněnce poškozených.

Zdeněk Jemelík, Ohlédnutí za kauzou Zadeh

Když 11.října 2021 jednal Krajský soud v Brně senátem Aleše Novotného o žádosti obž. Shahrama Zadeha o dohodu o vině a trestu a vrátil návrh k odstranění drobných závad, někteří novináři si to vyložili jako zamítnutí. Nesprávnost jejich domněnky potvrzuje průběh hlavního líčení a rozsudek z 29. října 2021 o schválení dohody o vině a trestu mezi státním zástupcem Alešem Sosíkem a obžalovaným Shahramem Zadehem v rozsahu, jenž jsem uvedl v článku z 11.října 2021 Kajícnici před soudem, tedy se souhrnným trestem 9 let odnětí svobody a „příslušenstvím“. Zprávu ČTK o hlavním líčení krátce po jeho zakončení pohotově přinesla Česká justice.

Zdeněk Jemelík, Justiční pêle-mêle u Moravce 24.října 2021

V druhé části Otázek Václava Moravce dne 24.října 2021 se probíralo pravé pêle-mêle témat a názorů převážně k justiční problematice. Václav Moravec si k tomu přizval výjimečně vyrovnanou trojici diskutujících, nesporně způsobilých vyjadřovat se k daným námětům na úrovni: Pavla Blažka, Jakuba Michálka, Roberta Pelikána, tedy dva bývalé ministry spravedlnosti a předsedu poslaneckého klubu Pirátů.

Zdeněk Jemelík, Odveta za nezájem o dohodu o vině a trestu

Od r.2015 jsem sledoval a od r.2016 jsem provázel pravidelnými komentáři trestní proces, vedený u Krajského soudu v Brně proti skutečným nebo domnělým pachatelům rozsáhlého krácení daně z přidané hodnoty při obchodování s minerálními oleji z dovozu. Kvůli osobě hlavního obžalovaného, Shahrama Zadeha, Iránce s českým státním občanstvím, jsem proces označoval jako „kauzu Zadeh“ nebo „velkou daňovou kauzu“. Pokračoval jsem i poté, co jsem panu obžalovanému odepřel další podporu jeho obhajoby.

Zdeněk Jemelík,Je žadatel o podmínečné propuštění z vězení lidská bytost ?

Během dlouhých let činnosti občanského aktivisty v oblasti trestního řízení jsem měl opakovaně příležitost účastnit se řízení o podmínečné propuštění odsouzených z výkonu trestu, od vzniku spolku Chamurappi z.s. v listopadu 2017 převážně jako statutární představitel navrhovatele. Často prožívám s našimi chráněnci dramata při částečných nebo úplných neúspěších.

Zdeněk Jemelík, Hyeny v pasti

Internetové Novinky přinesly pohodově již v poledne zprávu o závěru soudního stíhání podvodníků Patrika Kalouse, Vojtěcha Nováka a Stanislava Netopila, kteří se pokusili vylákat od nepravomocně odsouzených manželů Jaroslava a Jarmily Novotných 25 milionů Kč pod záminkou zajištění zprošťujícího rozsudku. Podle Novinek měli od Novotných dostat 10 mil. Kč.

Případ sleduji hodně zblízka již od samého začátku. Psal jsem o něm již dříve .Mohu si proto dovolit tvrdit odlišně od Novinek, že podvodníci nezískali od Novotných vůbec nic. Patrik Kalous si sice vyzvedl v jejich vile 10 milionů Kč jako zálohu, ale byly to peníze PČR. Byl šikovný: uklidil je beze stopy, takže PČR má malér.

Zdeněk Jemelík, Kajícníci před soudem

Se zájmem sleduji galimatyáš v slovenských orgánech činných v trestním řízení. Republikoví kriminalisté zatýkají policisty, prokurátory, soudce a pouští se i do policejní inspekce, naproti tomu policejní inspektoři zatýkají republikové kriminalisty, takže zatýkající se náhle stávají zatčenými. A najdou se prokurátoři a soudci, kteří některé zatčené pouštějí na svobodu. Významnou roli v usvědčování zadržených hrají „kajícníci“ – lidé s „máslem na hlavě“, kteří se vyhnou důkladnému vyšetřování a jeho možným důsledkům tím, že něco málo na sebe přiznají, ale navíc „práskají“ na jiné zadržené. Hlavně pomáhají usvědčit takové, které jim někdo vytipuje. Když na ně nic nemají, něco si vymyslí.

Zdeněk Jemelík, Poprask kolem Aleny Vitáskové

Nejen chlebem živ je člověk a nejen volbami se zabývají novináři. Proto se Alena Vitásková dostala znova do ohniska zájmu novinářů, jež zneklidňuje již od r.2012, kdy se překvapivě stala předsedkyní Energetického regulačního úřadu. Ještě více zaujala v r.2013, kdy ji začala stíhat policie a provázeli ji pak po celé trestní řízení, jež definitivně skončilo v r. 2018. Nyní se zájem obnovil díky tomu, že se opět projevila přiléhavost jejího označení za „drzou holku“: prokázala drzost tím, že se nespokojila s odškodněním ve výši 400 tis. Kč za neoprávněné trestní stíhání a domáhá se milionových částek.

Zdeněk Jemelík, Štvanice na podnikatelský klan Zemků pokračuje

V nejbližších dnech stane před soudem Zdeněk Zemek st., zakladatel a šéf holdingu, jenž podlehl vábení státu a pustil se do výstavby fotovoltaických elektráren. Zatížil holding miliardovým úvěrem a jako mnozí jiní byl přinucen zúčastnit se běhu o závod s časem o získání licencí Energetického regulačního úřadu na provozování tří rozestavěných chomutovských fotovoltaických elektráren. Startovním výstřelem bylo náhlé snížení výkupní ceny elektřiny z fotovoltaických elektráren v listopadu r. 2010 s účinností od 1. ledna 2011. Snížení bylo likvidační, neboť ohrožovalo způsobilost holdingu splatit úvěr. Tím stát nepřímo navodil nebezpečí jeho krachu. Pokud by holding nedoběhl do cíle včas a stal se nezpůsobilým splácet úvěr, čtyřem tisícovkám zaměstnanců by hrozilo propouštění.

Zdeněk Jemelík, Kunktátorova moudrost

Každý dobrý skutek má být po zásluze potrestán. Toto přísloví jsem si vybavil, když jsem se dověděl, že dohled Vrchního státního zastupitelství v Praze (dále jen VSZ) vyzněl v neprospěch dozorového státního zástupce kauzy Čapí hnízdo Jaroslava Šarocha: vyvolal v řízení průtahy tím, že vrátil policii případ k došetření až na konci srpna, ačkoli svědectví, jež si přál vyhodnotit, měl k disposici již v červenci. Takové hodnocení se může případně promítnout až do jeho kázeňského postihu.

Zdeněk Jemelík, Hon na hyeny

V článku „Česká justice převzala nepřesnou zprávu ČTK“ z 14.srpna 2021 jsem komentoval zprávu CTK z jednoho dílčího jednání zlínské pobočky Krajského soudu Brno, aniž bych řádně vysvětlil, o co se v procesu jedná. Není to ostatně zřejmé ani ze zmíněné zprávy ČTK. Proto se k příběhu vracím.

Vydělávání peněz zneužitím tísně zámožných obviněných považuji za hyenismus. Dostat se do mlýnských kol trestního řízení je neštěstí samo o sobě. Obvinění psychicky strádají, trápí je zhoršení společenského postavení, opouštějí je (špatní) přátelé, někdy se jim rozpadají rodiny a náklady na obhajobu je ruinují. Obohatit se na jejich účet odčerpáním dalších prostředků nabízením předstírané pomoci je skutek, hodný opovržení. Proto tento v podstatě jednoduchý proces stojí za pozornost.

Zdeněk Jemelík, Zahřmění u olomouckého soudu

V článku „U olomouckého soudu zahřmí“ z 14.srpna 2021 jsem upozornil na blížící se jednání Vrchního soudu v Olomouci o odvolání obž. Ladislava Lebánka, Jana Lebánka, Radka Rajnohy, Ladislava Zupky, společnosti Vltava holding a.s. a státního zástupce proti rozsudku z 2. října 2010 zlínské pobočky Krajského soudu v Brně – senátu předsedy Jiřího Dufka, jímž byli zmínění obžalovaní odsouzeni k podmíněným trestům. Bratrům Lebánkovým a společnosti Vltava Holding a.s soud mimo to uložil peněžité tresty. V rozsudku se nedostalo na původního obžalovaného Romana Šulyoka, otce záměru vyrábět padělky cigaret Marlboro, jehož věc původní soudkyně kauzy Iveta Šperlichová vyloučila do samostatného řízení a pak jeho stíhání zastavila. Jeho mladšího bratra Jana senát Jiřího Dufka zprostil obžaloby, což patří k hlavním neuvěřitelnostem rozsudku.

Zdeněk Jemelík, Česká justice převzala nepřesnou zprávu ČTK

Pod názvem „Zlínský soud přijal prohlášení viny dvou lidí v kauze ovlivňování soudů“ uveřejnila 12. srpna 2021 Česká justice zprávu ČTK o hlavním líčení u zlínského soudu, které proběhlo téhož dne. Netuším, co stočilo zájem právě k tomuto jednání, jež nebylo ani zahajovací, ani konečné, jen jedno z řady, na němž probíhala část dokazování. Pokud sehrála roli módnost institutu dohody o vině a trestu, podotýkám, že v „kauze Zadeh“ u Krajského soudu v Brně se pro tento postup rozhodlo šest obžalovaných včetně Shahrama Zadeha, jenž dosud úporně hájil svou nevinu.

Zdeněk Jemelík, U olomouckého soudu zahřmí

Od října r.2010 čekají zlínští podnikatelé Lebánkovi a jejich souputníci na rozhodnutí olomouckého Vrchního soudu o jejich odvolání proti rozsudku zlínské pobočky Krajského soudu v Brně. Žijí v napětí, podobném tomu, jež pociťují senzibilové v tušení blízkého vypuknutí bouřky. A rozsudek, ať bude jakýkoli, budou vnímat s intenzitou zahřmění hromu.

Zdeněk Jemelík, „Nad Tatrou sa blýska…“ ale u nás je ticho

V těchto dnech slovenská Národna kriminálna agentura zadržela dalšího soudce Nejvyššího soudu. Je to ojedinělý dozvuk mohutných otřesů, kterými od volebního vítězství strany Igora Matoviče procházejí slovenské orgány vynucování práva. Zadržený soudce je již třináctý v řadě. Do vazby se dostali také vysocí činitelé prokuratury a policie. Policejní akce vyvolávají dojem, že postižené orgány jsou nemocné sklonem ke korupci, úplatkářství, zneužívání moci a jejich ochoření bujelo, protože předcházející politická reprezentace se možná s nepoctivými policisty, prokurátory a soudci vezla, anebo aspoň jí chyběla politická vůle proti zlořádům zakročit. Policie nesměla neřádstvo vidět, ale když jí politická moc uvolnila ruce, s chutí vyrazila na hon na otalárované škůdce.

Vzhledem k tomu, že jsme se Slováky žili dlouho ve společném státě, rozdíl mezi současnými poměry u nás a u nich je velmi nápadný. Vlastně až do začátku slovenského „zemětřesení“ se poměry u nás a u nich podstatně nelišily. Obrat ve slovenských poměrech nastolil otázku, zda jsou čeští příslušníci orgánů vynucování práva počestnější než jejich slovenští kolegové, či zda v jejich řadách projevy mravního úpadku také řádí, ale není zde nikdo, kdo by je chtěl vidět, a pak dokonce nedejbože potírat.

Zdeněk Jemelík, O sebechvále Igora Stříže

Některé komentáře ke jmenování Igor Stříže nejvyšším státním zástupcem jsou nesouhlasné. Lidé připomínají jeho minulost vojenského prokurátora a člena KSČ, často s dovětkem, že ve sboru státních zástupců je dost osvědčených jedinců bez předlistopadové zátěže, takže vládou schválený výběr Marie Benešové byl nemístný. Igor Stříž odpovídá věcně, zdá se, že bez hněvu, a zdůrazňuje, že pro své jmenování neudělal vůbec nic. Prostě jen přijal nabídku. Nelze se divit: na sklonku kariéry již s další počítat nemůže. K výhradám k předlistopadové minulosti se staví odmítavě a zdůrazňuje, že při výkonu služby vždy dbal o zákonnost svých rozhodnutí a ostatně trestný čin odmítnutí nástupu vojenské služby znala i Masarykova republika a v zákonících jej měly a stále mají mnohé demokratické státy.

Odkaz na zákonnost rozhodnutí vyvolává otázku spíše filozofickou, zda právo protiprávního režimu je plnohodnotným právem nebo jen institucionalizovaným bezprávím.

Deník 12.7.2021 Rozhovor

Tento článek vyšel na Deníku 12.7.2021

Obrázek se otevře na kliknutí.

Zdeněk Jemelík, Proč jde před soud šéf Z-Group Steel Holdingu. Vyšlo 16.7.2021 na České justici

Jako občanský aktivista se po dvě desetiletí zabývám sledováním patologických úkazů v trestním řízení a snažím se podporovat jejich oběti. Nemám formální právnické vzdělání. Pokud něco z práva umím, platí přísloví „ nouze naučila Dalibora housti“. Přesto v r.2013 jeden soudce Městského soudu Brno uveřejnil na Neviditelném psu článek, v němž uvedl, že chce-li dostat objektivní informaci o nějaké kauze, musí jít do mého článku. Netušil, že budu jednou monitorovat jím vedený proces a mé referáty o jeho činnosti budou kritické.

V r.2013 jsem se začal podporovat obhajobu Ing. Aleny Vitáskové a její podřízené Ing. Michaely Schneidrové v účelovém trestním stíhání, jež po dlouholetém pronásledování nakonec dosáhly pravomocného zproštění obžaloby.

Zdeněk Jemelík, Posedlost Pavlem Zemanem

Podle veřejných zdrojů (např. Seznam Zprávy 15.7.2021) podala Marie Benešová kárnou žalobu na bývalého nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, a to kvůli způsobu, jakým zasahoval ve prospěch svého známého do soudního sporu. Neměl bych být udiven, protože jsem sám během jejího mandátu podal několik podnětů k jeho kárnému stíhání a opakovaně jsem upozorňoval na jeho odpovědnost za „puč“ z 12.června 2013. Souhlasím s jejím názorem, že neměl vést v r.2014 jednání v bytě soudce Jana Czernina v zájmu svého známého Petra Habersbergera.

Zdeněk Jemelík, Pomsta státu oklamaným investorům

Každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán. Kdysi stát podnítil zájem investorů o budování fotovoltaických elektráren nastavením přehnaně výhodné výkupní ceny za elektřinu, dodanou do rozvodné sítě. Právní úpravu pravidel budování a provozování elektráren co nejvíce zkomplikoval. Kromě jiných omezujících podmínek pro provoz elektrárny a prodej vyrobené elektřiny bylo nezbytné získat licenci, ač v té době to nebylo nutné v Německu a jinde a dnes se nevyžaduje ani u nás. Vydavatelem licencí byl Energetický regulační úřad, který vyřizování přívalu žádostí o licence v letech 2009 a 2010 nezvládl: někteří žadatelé získali licence neoprávněně, na jiné se včas nedostalo.

Zdeněk Jemelík, Stát jako spolupachatel

Stav, do kterého se v závěrečné fázi dostala „velká daňová kauza“ (též „kauza Zadeh“) Krajského soudu v Brně, je jedinečný a překvapující. První ohromující zvláštností je nenadálá kapitulace obž. č.1 Shahrama Zadeha, jenž po dlouhodobé obhajobě své neviny, přenesené až na půdu Evropského soudu pro lidská práva, se doznal i k jednání, o němž policie nevěděla a nebylo obsahem obžaloby. Podal současně bona fide usvědčující svědectví proti obžalovaným č.2-5, kterým aspoň zdánlivě doplnil propastné díry v důkazní situaci. Vysloužil si tím dohodu se státním zástupcem o vině a trestu, o jejímž osudu ovšem teprve rozhodne soud. Jeho příkladu následovaly všechny „malé ryby“, které se místy doznávaly i k hříchům, jichž se nemohly dopustit. Všechny dohody o vině a trestu dostaly své spisové značky. A pod původní spisovou značkou pokračuje pouze dohodami osekaný ostrůvek tvrdošíjných, kteří trvají na své nevině, ač jim žalobce nabízel výhodný obchod výměny doznání za mírné tresty. Nepřijali, budou trpět. „Malé ryby“ je většinou neznají, ale obžalovaní to mají marné, neboť žalobce je jasnovidný: sami sice daň z přidané hodnoty krátit nemohli, ale prostřednictvím dosud neustanovených osob řídili konečné články řetězců, u nichž konečně ke krácení docházelo.

Zdeněk Jemelík, Obrana obžalovaných

Vracím se do soudní síně Krajského soudu v Brně, do okamžiku, kdy 16. června 2021 předseda senátu Aleš Novotný po odmítnutí požadavku obhájců na odročení hlavního líčení vyzval advokáta Petra Schopfa k přednesení závěrečné řeči ve prospěch obž. Petra Dokládala.

Zdeněk Jemelík, Stručně o obraně obžalovaných

Vracím se do soudní síně Krajského soudu v Brně, do okamžiku, kdy 16. června 2021 předseda senátu Aleš Novotný po odmítnutí požadavku obhájců na odročení hlavního líčení vyzval obhájce a obžalované k přednesení závěrečných řečí.

Závěrečné řeči měly vesměs vysokou úroveň a některé byly velmi obsáhlé, a to včetně závěrečných řečí obžalovaných č.2 - 5, kteří mají odbornou kvalifikaci a ovládají i právní stránku obchodování s pohonnými hmotami. Obsahově se závěrečné řeči do značné míry překrývají. Nebudu se zde jimi jednotlivě zabývat do podrobností. Větší pozornost jim věnuji v článku Obrana obžalovaných, zveřejněném pouze na mém blogu, na internetových stránkách spolku Chamurappi z.s. a na sociálních sítích.

Zdeněk Jemelík, Příprava „popravy“ obžalovaných

Dne 16. června 2021 nastal ve „velké daňové kauze“ či „kauze Zadeh“ historický okamžik. Kauza napadla ke Krajskému soudu v Brně kdysi dávno, přesně 18. března 2015 a od té doby se vlekla a zdálo se, že nikdy neskončí. V posledních měsících předseda senátu Aleš Novotný opakovaně vyprávěl, jak si představuje přednes závěrečných řečí, ale nikdy k nim nevyzval: nakonec se stále znova prosadila potřeba doplnění dokazování.

Zdeněk Jemelík, Neobvyklé úkazy v závěru soudního procesu

Zdánlivě neukončitelná „velká daňová kauza“ či „kauza Zadeh“ se přece jen přiblížila k závěru v hlavním líčení, jež u Krajského soudu v Brně proběhlo ve dnech 15.-17. června 2021. Obsahově navazovalo na hlavní líčení z 3.-5. května 2016, během něhož došlo k zveřejnění šokující dohody o vině a trestu, sepsané mezi obž. Shahramem Zadehem a státním zástupcem Alešem Sosíkem, a k navazujícímu ústnímu vyjádření obž. Shahrama Zadeha, jež se v detailech odchyluje od textu dohody.

 

Zpráva o účasti na oslavě

Sp.zn: L 69390 vedená u Městského soudu v Praze

CHAMURAPPI z.s.

Ing. Zdeněk Jemelík P.O.Box 53,158 80 Praha 5 ID datové schránky:vphvd5m

IČ: 065 89 138

www.chamurappi.eu

 

VŠEM, KOHO TO MŮŽE ZAJÍMAT

 

 

Věc:                                                                                                                                            Praha 19.6.2021

ZPRÁVA SPOLKU CHAMURAPPI Z.S. PRO VEŘEJNOST

Dne 18.6.2021 jsem se na pozvání zúčastnil oslavy 80. narozenin pana exprezidenta Václava Klause.

Se srdečným pozdravem

Ing. Zdeněk Jemelík

předseda CHAMURAPPI z.s.

_____________________________________________________________________

Tel.+420-606410226,+420-776651095 skype: JemelikZdenek

E-mail: jemelikzdenek@chamurappi.eu; jemelikzdenek@gmail.com

KLIKNĚTE NA OBRÁZEK

Zdeněk Jemelík, Hledání Zemanova nástupce jako řetěz trapasů

Hledání nástupce Pavla Zemana provázejí od počátku menší nebo větší trapasy. Prvním byl požadavek opozičních stran, aby jej vyhledala a jmenovala až vláda, vzešlá z podzimních voleb. Projevily tím nepotlačitelnou chuť podřídit obsazení funkce stranickopolitickým zájmům, jejichž uplatnění je ale v tomto případě absolutně nežádoucí. Prokázaly současně neznalost problematiky řízení soustavy státního zastupitelství, jejíž správa náměstkem-dočasným správcem by mohla způsobit snížení její výkonnosti. Je to další důkaz toho, že předáci opozičních stran až na pár čestných výjimek jsou zaslepeni touhou po moci, ale nemají jasnou představu o úkolech, jež by v případě získání vládní moci museli řešit a ani je to příliš nezajímá: důležité je dostat hračku-stát do rukou, a pak už se ukáže, co s tím. Většina z nich nemůže prokázat na významném díle z minulosti, že nebude vládnout hůře než Andrej Babiš a jeho lidé. Tvrzení, že vládnout hůře než Andrej Babiš ani nejde, a je tedy v podstatě jedno, kdo přijde na jeho místo, je ničím nepodložený volební slogan.

Zdeněk Jemelík, K Otázkám Václava Moravce z 23.5.2021

Protivládní televize provozuje dlouhá léta pořad Otázky Václava Moravce, o němž jsem v minulosti často psával jako o Otázkách Vymývače mozků. Od 5. ledna r.2020 až do 23.května 2021 jsem k němu nevyjadřoval, protože v něm nepřišly na přetřes záležitosti justice. Až dnes v něm vystoupil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, který se snažil sehrál roli zkušeného, uvážlivého muže s rozvinutým právním cítěním. Z pohledu občanského aktivisty, který se dlouhodobě setkává s poškozováním práv občanů justicí a „přifařenými“ úřady, není ale přesvědčivost jeho výstupu dokonalá.

Zdeněk Jemelík, Etická úskalí trestního řízení

Protivládní televize přinesla s týdenním zpožděním zprávu, že jakýsi Abdullah Zadeh učinil po letech plné doznání ve „ velké daňové kauze“. Skutečně se tak stalo, ale jedná se o obžalovaného MUDr. Shahrama Zadeha, kdysi hojně sledovaného Íránce s českým státním občanstvím. Byl jsem přítomen jeho překvapujícímu vystoupení před soudem a 5.května 2021 jsem o něm „ještě za tepla“ referoval článkem, stejně jako dříve o jiných událostech v jeho věci.

Zdeněk Jemelík, Opozice v bublině

Řídím se zásadou „ševče, drž se svého kopyta“ a běžně se nevyjadřuji k obecným politickým problémům. Tímto článkem činím výjimku, z které nehodlám v budoucnosti učinit pravidlo.

Jsem si vědom, že opozice má mimo jiné v „popisu práce“ kritiku činnosti vlády. Její postavení je pohodové: nenese za nic odpovědnost a ve srovnání s vládními politiky pracovní nasazení jejích představitelů je podstatně nižší. Opoziční politici žijí v bublině svých skupinových zájmů, a někdy jim uniká, jak jde život mimo její hranice. V pohodlí poslaneckých lavic mají dost času na to, aby na činnosti vlády našli aspoň vši, pokud se jim právě nepodaří odhalit závažné chyby. Kdyby to nedělali, nemohli by sami věřit ve svou nenahraditelnost.

Zdeněk Jemelík :Zeman, Nevtípil, Čapí hnízdo

Nepředvídaná resignace Pavla Zemana na funkci nejvyššího státního zástupce vyvolala zasloužený poprask. V jejím stínu zůstala zpráva o odchodu do civilu k 31.květnu Pavla Nevtípila, vyšetřovatele kauzy „Čapí hnízdo“. Pozoruhodná je časová souvislost: vyšetřovatel předvolal obviněné Janu Mayerovou a Andreje Babiše k seznámení se spisem na dny 24. a 25. května 2021 a podle zpráv z veřejných zdrojů má v úmyslu znova navrhnout podání obžaloby na oba. Není ovšem zdaleka jisté, zda to do 31. května stihne. Vyhodnocení spisu tak nejspíš zůstane na jeho nástupci. Není zatím známo, jak by na nový návrh na podání obžaloby reagoval dozorový státní zástupce Jaroslav Šaroch. Pokud by opět rozhodl o zastavení trestního stíhání, mohl by znova přijít ke slovu nejvyšší státní zástupce. Také v tomto případě by při troše štěstí už nemusel rozhodovat Pavel Zeman, ale jeho nástupce. K dokonalosti hry schází odchod Jaroslava Šarocha ze státního zastupitelství, jemuž ale zatím nic nenasvědčuje.

Zdeněk Jemelík, Peníze nesmrdí, korupce kvete

Navazuji na článek kolegy- člena spolku Chamurappi Oldřich Heina „Peníze nesmrdí (pecunia non olet)“, který vyšel před pár dny na několika serverech a je „zaparkovaný“ na spolkovém webu . Autor v něm uvedl pojem „svaz známých“ jako nástroje k uplatnění korupčních vlivů. Kdo se dlouhodobě zajímá o dění v trestním řízení, pravděpodobně mi přisvědčí, že jím zmiňovaná uskupení občas vznikají. Někdy o nich lidé mluví jako o „místních mafiích“.

Zdeněk Jemelík, Podporoval jsem obhajobu zločince

V zahajovací den prvního třídenního květnového bloku hlavního líčení ve „velké daňové kauze“ Krajského soudu v Brně se účastníci určitě nenudili. Dověděli se, že se nedostaví předvolaný svědek Jan Vaculík, jehož příběh vzbudil pozornost během výslechů z poslední doby. Důvod: zmizel, je nezvěstný. Dodávám ale, že již 5. května přinesly sdělovací prostředky zprávu, že pohřešovaný se našel a je v pořádku. Pak proběhlo jednání s jedním ze složitelů stopadesátimilionové kauce za propuštění obž. Shahrama Zadeha na svobodu, který se opakovaně dožaduje vrácení svého dílu. Kauce totiž nesplnila účel. Státní zástupce Jiří Kadlec nechal pana obžalovaného znova zatknout hned po jejím složení přímo na dvoře věznice s úmyslem poslat jej do předběžné vazby. Když soud uvalení vazby odmítl, policie a státní zastupitelství si našly další důvod na uvalení vazby o půl roku později a z té se již pan obviněný nedostal. Rozhořčení poskytovatele kauce je pochopitelné, nicméně soudce Aleš Novotný žádost o vrácení odmítl. Obž. Shahram Zadeh bude pravděpodobně odsouzen a kauce nejspíš propadne ve prospěch státu jako část náhrady škody. Navíc při jednání o dohodě o vině a trestu ji sám nabízí jako „bolestné“ za uložení nižšího trestu. Soudce se podivil, že tak samozřejmě nakládá s cizími penězi. Jeho námitka, že členy rodiny nepovažuje za cizí lidi, se ovšem týká jen malé části kauce.

Zdeněk Jemelík, Šťastný konec spletitého procesu

PP

Spolek Chamurappi z.s. občas poskytuje podporu žadatelům o podmíněné propuštění z výkonu trestu. Poslední úspěšný případ skončil dne 30. dubna 2021 propuštěním na svobodu žadatele usnesením Okresního soudu Brno venkov. Avšak předcházely tomu události jinak nebývalé.

Do řízení jsme se pustili jako do experimentu s vědomím, že nemusíme uspět. Náš chráněnec měl dlouhodobě přerušen výkon trestu ze zdravotních důvodů. Zkusili jsme, zda soud započítá přerušení výkonu trestu do doby, rozhodné pro podmíněné propuštění. Je to záležitost judikaturně téměř neprobádaná.

Zdeněk Jemelík, Prostořeká Maruška

Nad Milošem Zemanem se chvíli snášela mračna. Prozradil, že v kauze Vrbětice existují dvě vyšetřovací verze a nudící se darmošlapové mu hrozí ústavní žalobou. Ale už se nemusí bát, protože mu přispěchala na pomoc jeho oddaná fanynka Marie Benešová, z božího dopuštění současná ministryně spravedlnosti, která ví o ještě více vyšetřovacích verzích než on. Možná doufala, že se darmošlapové vrhnou na ni a na Zbožňovaného zapomenou.

Zdeněk Jemelík, Barták se vrací

Když jsem 15.října 2019 opouštěl soudní síň liberecké pobočky Krajského soudu v Ústí n.Labem po vyslechnutí rozsudku senátu předsedkyně Evy Drahotové nad obž. Jaroslavem Bartákem, nevěděl jsem, zda se sem ještě někdy vrátím. Ale nakonec k tomu došlo dne 22. dubna 2021 při zahájení dalšího kola řízení, spuštěného rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR o dovolání pana obžalovaného. Po uzavření předchozího kola došlo ke změně v obhajobě. Skvělou a úspěšnou Hanu Riedlovou nahradili pánové Jiří Noha a Martin Goldstein, kteří byli s dovoláním k Nejvyššímu soudu stejně úspěšní jako kdysi jejich předchůdkyně. Došlo tak na mou předpověď z článku „ Soud posloužil zájemcům o vyvolání trestního stíhání“ z 16. října 2019: rozhodování nalézacího a odvolacího soudu opět neobstálo v očích dovolacího soudu.

Proces proti obž. Jaroslavu Bartákovi nabyl podobu pokračujícího sporu mezi obecnými soudy a Nejvyšším soudem ČR, který opakovaně ruší rozsudky ze stále stejných důvodů: pro pochybnost o zákonnosti způsobu usvědčování pana obžalovaného a o proveditelnosti a vážném úmyslu jeho údajných zločinných záměrů.

Zdeněk Jemelík, Neprůstřelné orgány, bezbranní občané

Občas je slyšet nářky na obtížnou vymahatelnost práva, kterou ovšem příslušní představitelé státu popírají. Pravda je taková, že za předpokladu přísného a nestranného dodržování právních předpisů by naplnění práva mělo být samozřejmostí a mocní se tváří, že vše se samozřejmě dodržuje a občané si stěžují bezdůvodně. Obrana proti bezpráví by sice podle nich mohla být někdy zdlouhavá, ale s vysokým stupněm pravděpodobnosti zaručená.

Zdeněk Jemelík, Vidle v procesu

V předchozích článcích o „velké daňové kauze“ či „kauze Zadeh“ u Krajského soudu v Brně jsem popisoval obtížné plížení procesu k závěru. Zmínil jsem se, že před závěrem hlavního líčení dne 23. března státní zástupce Aleš Sosík předložením požadavku na výslech dalších svědků „hodil vidle“ do snahy předsedy senátu Aleše Novotného dovést konečně řízení k závěrečným řečem. Zdržel tím řízení o týden.

Při dalším jednání dne 29. března se ukázalo, že „hození vidlí“ nemělo jiný účinek než ztrátu času: předvolaní svědci se nedostavili. A předseda senátu začal preludovat na motiv zahájení závěrečných řeší. Než jsme se ale dověděli, co chce podniknout, nečekaně povstal obž. Shahram Zadeh a do jeho směřování k závěrečným řečem „vhodil vidle“ obnovením zájmu o dohodu o vině a trestu. Požádal o jednání se státním zástupcem na toto téma.

Zdeněk Jemelík, Střípky ze skomírajícího procesu

Závěrečnou část „velké daňová kauzy“ či „kauzy Zadeh“ u Krajského soudu v Brně, zahájené v r.2015, účastníkům hlavního líčení ztrpčují protipandemická opatření, nemilosrdně uplatňovaná předsedou senátu Alešem Novotným. Ač to nepožaduje žádné obecné nařízení ani opatření předsedy soudu, tento senát se chrání před nákazou respirátory a nutí tím i obhájce, obžalované a svědky, aby během celého jednání vdechovali svůj vydýchaný vzduch. Většina obžalovaných a část obhájců sedí nejméně 20 m od senátu. Nesporným účinkem zakrytí úst je zhoršení srozumitelnosti ústních projevů. Ovšem nařízením o používání respirátorů předseda senátu nic neporušuje, pouze využívá svou pravomoc. Je otázka, zda trápením sebe, senátu a dalších něčemu prospěje. Tímto nerebeluji proti používání respirátoru veřejností, protože to obecně stanovilo vládní nařízení.

Případ se sice blíží k závěru, ale definitivní konec se stále odsouvá do neznáma. Již několikrát jsem vstoupil do soudní síně v očekávání, že předseda senátu vyzve státního zástupce k přednesení závěrečné řeči, ale vždy se objevilo něco, co bylo ještě třeba projednat. Zdržujícím zásahem do rozvrhu jsou žádosti obžalovaných o vyjednání dohody o vině a trestu nebo zájem státního zástupce o výslech dalších svědků. Nebo se nedostaví předvolaný svědek a plánovaný jednací den odpadne. Tak naplánovaný třídenní blok v prvním týdnu března se scvrkl na jediný celodenní opakovaný výslech svědka Jana Doležala a následující blok odpadl vůbec.

Zdeněk Jemelík, Vězení místo vděčnosti

Proti záměrům Evropské unie se Česká republika zpožďuje v rozvoji obnovitelných zdrojů energie. Každý, kdo přispěje k zrychlení vývoje, zasluhuje vděčnost státu. Budování fotovoltaických elektráren zabrzdila náhlá změna ekonomických pravidel koncem roku 2010, jež existenčně ohrozila mnoho investorů. Byl to neomluvitelný podraz ze strany státu, jenž nejdříve rozmařilým nastavením podmínek vylákal investory k budování obnovitelných zdrojů, a pak je bez varování vehnal do situace ohrožení krachem.

Významným investorem v oboru fotovoltaických elektráren je podnikatelský rodinný klan Zemků, který je mimo jiné vlastníkem největší průmyslové střešní elektrárny v zemi. Také zdar jejich podnikání stát hrubě ohrozil změnou podmínek na sklonku r. 2010. Přesto se jim podařilo dokončit výstavbu dvou pozemních a jedné střešní elektrárny a v posledních hodinách 31. prosince 2010 získat licence Energetického regulačního úřadu ještě za platnosti původních výhodných podmínek. Významnou měrou přispěli k plnění zadání, vytýčeného České republice Evropskou unií. Vděčnosti se nedočkali.

Zdeněk Jemelík, Hamáčkovi podřízení rozbíjejí rodinu

Ukoptěná snaha Jana Hamáčka o zabrzdění jízdy ČSSD do politického propadliště je nepřehlédnutelná. Věnuje tomu spoustu umu a energie. Stylizuje se do postavení zachránce národa proti coronavirové pohromě a s velkou pílí využívá kdejakou příležitost k „okopávání kotníků“ koaličního partnera, tedy hnutí ANO a osobně Andreje Babiše. Těžce tím poškozuje důvěryhodnost vlády v očích veřejnosti. Na řízení vnitřního chodu ministerstva vnitra mu kvůli těmto koníčkům zřejmě nezbývá čas. Někteří jeho úředníci pak bezostyšně porušují zákony, upravující jejich činnost, a bezohledně škodí lidem

Zdeněk Jemelík, Rozporné postoje upovídané ministryně

Marie Benešová se v posledních dnech opakovaně kriticky vyjádřila k jednání pražské vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové. Bezprostředním podnětem jsou úniky informací z vyšetřování případu soudce Zdenka Sováka, dnes již důchodce. V té souvislosti se dožaduje předání věci Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci.

K únikům jistě došlo. Je to patrné již ze skutečnosti, že v den Sovákova zadržení se na televizních obrazovkách objevily záběry z jeho eskortování na policejní služebnu. Někdo musel s předstihem upozornit novináře na tuto událost. O chvíli později se v médiích objevily

informace, které mohly mít původ v dokumentaci trestního řízení. Není to ostatně nic nového, toto neřádstvo se opakuje často a nedaří se učinit tomu přítrž.

Zdeněk Jemelík, Zlovolné načasování odebrání dítěte

Sleduji zblízka trápení Bibiany, matky samoživitelky s třemi dětmi, nedávno podmínečně propuštěné z vězení, statečně překonávající těžkosti návratu na svobodu. Jako by nestačilo, že je nepřijatelná pro většinu pronajímatelů bytů a zaměstnavatelé nestojí o nekvalifikovanou Romku, nejvíce nesnází jí způsobily sociální pracovnice Jana Součková a Lucie Čermáková z OSPODu Praha 5. Nakonec s potížemi získala malý byt a práci, ale jejich brutálnímu zásahu do rodinného života neunikla. Znemožnily jí umístit problematického 14letého Romana do vhodného zařízení, z něhož by se na noc vracel domů. Musela jej odvést do Diagnostického ústavu, odkud po pár dnech uprchl. Je již téměř měsíc nezvěstný, i když po něm pátrá policie.

Zdeněk Jemelík, Kauza „Zadeh“ klopýtá k závěru

V zájmu zachování obsahové jednoty jsem v článku „Dohoda o vině a trestu jako brzda“ úmyslně nepojednal o dění ze dne 10. února 2021, ačkoli před soud předstoupil zajímavý svědek Jiří Zeman, dlouholetý kamarád obž. Shahrama Zadeha. Jeho výslech si na poslední chvíli vyžádal státní zástupce. V minulosti se podrobil výslechu v přípravném řízení koncem prosince r. 2014. Jeho tehdejší výpověď soud procesně provedl jako důkaz čtením protokolu při hlavním líčení. Okolnost, že si žalobce vyžádal výslech při hlavním líčení až po skončeném dokazování, je sama o sobě pozoruhodná. Za zmínku stojí i skutečnost, že pan obžalovaný si nepřišel poslechnout jeho výpověď.

Ivan Noveský, Upřesnění tiskové zprávy ČTK

Upřesnění informace ČTK aneb na střeše mladoboleslavské Škody

vznikne 2. největší střešní solární elektrárna v Čechách

ČTK - Forbes dne 12. února 2021 zveřejnila informaci, že na budovách v areálu mladoboleslavského závodu automobilky Škoda Auto vybuduje ČEZ ESCO největší střešní solární elektrárnu v České republice. ČTK rovněž uvedla, že dosavadní největší střešní fotovoltaické elektrárny v Česku mají výkon kolem jednoho MW. Je sice dobře, že dobré příklady se opakují a opět se začínají budovat velké solární elektrárny na střechách a dalších nezemědělských plochách, ale je nutno tyto informace ČTK uvést na správnou míru.

Zdeněk Jemelík, Dohoda o vině a trestu jako brzda

Institut dohody o vině a trestu je novinka, převzatá z americké trestněprávní praxe. Myšlenka je na první pohled lákavá: pachatel, jenž pochopil, že trestu neunikne, učiní doznání o vině a vyjde soudu vstříc usvědčujícími údaji. Ušetří se čas na jeho další usvědčování. Obvykle dojde k dohodě s žalobcem o přijetí doznání a navrženém trestu, která podléhá schválení soudem.

Má to ale háček: návrh na schválení dohody o vině a trestu musí soud vypořádat před zahájením závěrečných řečí. Nebyla-li věc žadatele vyčleněna do samostatného řízení, projednání se časově vsune mezi ukončení dokazování a závěrečnou řeč žalobce. Za účelem vytvoření časového prostoru pro jednání mezi žalobcem a obžalovaným se řízení obvykle přeruší a ukončení procesu se přiměřeně oddálí. Hodnotu nástroje zpochybňuje skutečnost, že k jednání dochází po skončení dokazování, takže od výslechu žadatele o dohodu nelze očekávat převratné novinky.

Zdeněk Jemelík, Inženýrky lidských duší bezohledně zvítězily

V článku „Inženýrky lidských duší z OSPODu škodí dětem i matce“ z 24.ledna 2021 jsem psal o boji podmínečně propuštěné odsouzené Bibiany proti svěření jejích dětí Karolínky a Romana do ústavní péče. Sociální pracovnice Jana Součková a kurátorka Lucie Čermáková z OSPODu Praha 5 je začaly prosazovat, když se ukázalo, že pěstounka, ustavená před lety s jejich souhlasem, o ně pečuje nežádoucím způsobem. Dosáhly vydání předběžných opatření soudem. Návrat matky z vězení je nezastavil, ač se okamžitě začala hlásit o práva svá i dětí, fakticky převzala péči o ně. Na předání Romana do ústavní péče dámy bezpodmínečně trvaly, ačkoli v té době nechodil do školy a nedopouštěl se žádných nepravostí, jimiž by se mohl stát nebezpečným pro své okolí. Vynutily si jeho nástup do Diagnostického ústavu dne 26. ledna 2021.

Zdeněk Jemelík, Žalobci na odstřel

Lidé jsou nepoučitelní. Pavel Zeman se nepoučil z potíží své předchůdkyně Renaty Vesecké, která se nechala pozvat dnes již zesnulým místopředsedou Nejvyššího soudu ČR Pavlem Kučerou v den svých narozenin do prosklené kavárny na kávu a zákusek a neúmyslně tím umožnila skandalistům, tedy novináři Daliboru Bártkovi, krajské státní zástupkyni Zlatuši Andělové, jinak exprokurátorce a bývalé člence KSČ, a hlavně bývalé nejvyšší státní zástupkyni Marii Benešové vyrobit bajku o údajně utajované konspirační schůzce. Skandalisté rozpoutali štvanici, jejíž první obětí byl na konci své kariéry dosud neposkvrněný Pavel Kučera, nepravomocně zbavený taláru a nakonec i Renata Vesecká, později odvolaná vládou Petra Nečase na návrh Jiřího Pospíšila, capo di tutti capi z kauzy Jiřího Čunka. Pavel Zeman se zachoval podstatně neopatrněji: s neveřejnými rozhovory o věci svého známého se uchýlil do soukromí bytu soudce Jana Czernina, čímž posílil podezření o nekalostí vedených jednání.

Zdeněk Jemelík, Dohoda o vině a trestu v praxi

Vleklému procesu, probíhajícímu u Krajského soudu v Brně, mnou označovanému podle jména hlavního obžalovaného „kauza Zadeh“ nebo „velká daňová kauza“, jsem se naposledy věnoval 1.prosince 2020 v článku Zvrat v kauze Zadeh.

Psal jsem v něm o překvapení při hlavním líčení dne 1.prosince 2020, při kterém obž. Shahram Zadeh projevil zájem o sjednání dohody o vině a trestu. Státní zástupce projevil ochotu k jednání a předseda senátu jednání odročil, aby se strany mohly dohodnout. Tím se odsunulo dosud předpokládané zahájení závěrečných řečí.

Zdeněk Jemelík, Inženýrky dětských osudů z OSPODu škodí dětem i matce

Mezi lidem obecným je hojně rozšířená pověra, že nejdůležitější osobou ve výchově dítěte je matka, jejíž lásku nic nenahradí. Je to ale pouze pověra, kterou vyvracejí úvahy a postupy některých inženýrek dětských osudů z oddělení sociálně právní ochrany dětí (dále jen OSPOD). Vyvedly mě z mylné víry v platnost pověry, když jsem se zapletl do jejich sporu s matkou samoživitelkou tří kouzelných dětí ve věku 5-9-14 let.

V rámci činnosti ve specializované zájmové organizaci občanů jsem občas pomohl žadatelům o podmínečné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Zatím mám štěstí, že nikdo z našich chráněnců se nevrátil k trestné činnosti. Mou poslední „obětí“ je Romka Bibiana, odsouzená za bagatelní trestnou činnost, jejíž cestu k resocializaci dláždí neuvěřitelné „roztomilosti“ ze strany inženýrek dětských osudů z OSPODu. Dosahují takových rozměrů, že občas uvažuji, zda jsem jí neublížil, když jsem jí pomohl k opuštění vlídného prostředí malé ženské věznice. Tam byla pro svou milou povahu hvězdou, oblíbenou jak kolegyněmi, tak personálem a její život plynul poklidně v kolejích, vymezených vězeňským řádem. K jejím nejlepším vlastnostem panovalo zachování dobrého vztahu s dětmi.

Zdeněk Jemelík, Úředníci rozbíjejí rodinu

Soudím, že místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček by se měl méně věnovat podrývání pozic Andreje Babiše a jeho hnutí ANO a více se rozhlížet po svém ministerstvu, jak funguje. Koaliční strana, fungující jako opozice uvnitř vládní koalice, je zhoubná anomálie, ale asi nejspíš škodí pouze sama sobě. Ministerstvo, které rozbíjí rodinné vztahy, je však veřejným škůdcem.

Zdeněk Jemelík, Beztrestnost justičního zločinu

Pokud státní zástupce vyvolá účelově trestní stíhání nevinné osoby, které tím způsobí dlouhotrvající psychickou trýzeň a značné materiální škody, nepochybně se dopouští zneužití své pravomoci. Soudce, který vědomě převezme výsledky jeho zlovolného počínání, aby umožnil dosažení jeho cíle, se stává spolupachatelem. Oba zasluhují trest, ale toho se jim téměř nikdy nedostane, protože soustava státního zastupitelství a ministerstvo spravedlnosti zastávají názor, že beztrestně škodit obětem justičního bezpráví bez omezení je svatým právem škůdců v taláru.

Zdeněk Jemelík, Covid se raduje, Ústava pláče

Televizní vystoupení předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského, v němž vyjádřil nevoli nad protiústavností uzavření hranic v rámci protipandemických opatření vlády, vzbudilo značnou pozornost médií. Pavel Rychetský jím nepřímo vznesl nárok na politiky a vysoké státní úředníky, aby každé své rozhodnutí poměřovali s Ústavou. Jistě jde o oprávněný požadavek. Praxe ale ukazuje, že právní povědomí nositelů státní moci není tak vysoké, aby jej plnili, když v panice, kterou sami a společně s médii vyvolávají, činí zoufalá technická a organizační opatření k zastavení epidemie.

Zdeněk Jemelík, Vykopnutí směrem nahoru

Když jsem se dočetl v několika článcích, např. na České justici, že státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Radek Mezlík uspěl v konkursu a odejde do Úřadu evropského veřejného žalobce, vybavily se mi vzpomínky na některé zvláštní postupy personální práce v době socialistického temna. Bylo-li třeba zbavit se někoho, s kým se muselo manipulovat opatrně, neb příliš mnoho věděl, použil se výkop směrem nahoru. Nevím, zda činitelé, kteří pomohli Radku Mezlíkovi v konkurzu na místo na evropské úrovni, si mysleli, že je skutečně tak dobrý, či zda usoudili, že už je ho dost. V každém případě mi nezbývá, než jejich rozhodnutí kritizovat jako neodpovědné: vždyť tento člověk má být vzorkem úrovně českých státních zástupců na evropské úrovni.

Zdeněk Jemelík, Zvrat v kauze Zadeh

V kauze s více obviněnými, s nepřehlednou důkazní situací a složitou právní problematikou se dají čekat různé zádrhele a překvapení. Platí to i pro „velkou daňovou kauzu“ Krajského soudu v Brně, řešenou senátem Aleše Novotného od r. 2015, v které je dle obžaloby hlavní postavou obž.Shahram Zadeh, Iránec s českým státním občanstvím.

Díky covidu naděje na ukončení procesu ještě v r. 2020 vzala za své. Listopadové pokusy o obnovu projednávání věci byly díky různým náhodám rozpačité. Přece jen došlo na konec seznamování s listinnými důkazy. Dalším přiblížením k zahájení závěrečných řečí mělo být souhrnné vyjádření Shahrama Zadeha k důkazům. Opět ale na ně nedošlo, a to z důvodu, který nikdo nečekal.

Zdeněk Jemelík, Radosti justičního prudiče

Úděl justičního prudiče (oficiálně se tomu říká občanský aktivista) je neveselý. Seznamuje se s osudy lidí, které poznamenala přímá nebo nepřímá účast na trestním řízení: s obviněnými, jejich obětmi, ale i s členy rodin těch i oněch. Stává se tak svědkem utrpení, někdy zcela nezaviněného. S odsouzenými se do neštěstí dostávají jejich ženy, děti, rodiče, kterým se leckdy po uvěznění člena rodiny daří na svobodě hůř než odsouzeným ve věznici. Poznává hněv obětí zločinu, které se jen s potížemi domáhají stíhání pachatelů a téměř nikdy se nedočkají přiměřené finanční náhrady za způsobenou újmu, o společenském uznání nemluvě. Také potkává skutečné zločince a poznává hrůznost jejich myšlení.

Zdeněk Jemelík, Slovenské zemětřesení

Naše sdělovací prostředky zaznamenaly, že slovenská Národna kriminálna agentura (NAKA) zadržela a poslala do vazby několik významných policistů v čele s Tiborem Gašparem, bývalým policejním prezidentem SR a později poradcem ministra vnitra ČR Jana Hamáčka. Nechybí nikoli nevýznamná zmínka, že zásah navazuje na různé razzie, ke kterým došlo po únorových volbách. Podrobností je málo, takže se nezdá, že by šlo o událost „světodějného“ významu.

Ve skutečnosti ve Slovenské republice od března letošního roku probíhá sled policejních zásahů, v nichž se různé významné osobnosti přesvědčují, že jistota beztrestnosti jejich skutků již neplatí.

Tomáš Kaiser, Drakonický trest za každou cenu

Když první český prezident ve snaze posílit soudcovskou nezávislost prosadil princip neodvolatelnosti soudců, zřejmě netušil, že tím zvedá stavidla i u některých z nich pro projevy libovůle a arogance projevující se nejen nerespektováním obecně závazných norem, ale i přirozené logiky, obecného pocitu spravedlivého rozhodování.

Smutným příkladem takového postupu je příběh Ing. V.R., který byl odsouzen senátem Krajského soudu v Českých Budějovicích pobočka v Táboře (sp.zn. 9 T 6/2019) pro spáchání trestného činu obecného ohrožení, kterého se měl dopustit tím, že si objednal zapálení ruiny zámku v Podkrkonoší. Připomínám, že podmínkou pro užití této přísné právní kvalifikace je úmyslné způsobení obecného nebezpečí tím, že vydáte lidi v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví, nebo cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu. V daném případě se jednalo o desítky let neužívanou nemovitost, takže právní kvalifikace byla postavena na posledním z uvedených znaků, tj možnosti způsobení škody na cizím majetku ve výši přesahující tehdy 5 milionů korun. Tato hranice je velmi důležitá pro právní kvalifikaci jednání a s ní spojenou trestí sazbu, která je u obecného ohrožení v tomto případě 8 až 15 let odnětí svobody, nedojde-li k naplnění uvedené hranice potenciální škody, jedná se o trestní čin poškození cizí věci s možným trestem v rozmezí 6 měsíců až 3 roky.

Zdeněk Jemelík, V pochybnostech proti obviněným, důkazů netřeba

V článku „Urob súsedovi dobře…“ z 3. října 2020 jsem na základě náslechu v soudní síni okomentoval rozsudek (zde) senátu Jiřího Dufka zlínské pobočky Krajského soudu v Brně z 2.října 2020 nad obžalovanými zlínskými podnikateli Ladislavem a Janem Lebánkovými, skupinou spoluobžalovaných a společností Vltava Holding a.s., kteří se měli provinit výrobou padělků cigaret Marlboro v hale, vlastněné společností Vltava Holding a.s. Případ jsem sledoval a provázel články od r.2018. Obvinění proti Lebánkům je pikantní, neboť jsou zapřisáhlí nepřátelé kouření, takže v jejich Lesním hotelu se nesmí kouřit ani na prostorné zahrádce.

Zdeněk Jemelík, Pokáraná ministryně

Před pár dny jsem v článku „Kolik stojí podjatost soudce ?“ upozornil na ekonomické důsledky soudcovské arogance, a již je zde příklad ještě výraznější. Mám na mysli případ chomutovské soudkyně Kateřiny Vltavské a jejího vítězství nad ministryní Marií Benešovou v soudním sporu, o němž referuje například, ale nejen, Česká justice.

Nejsem v žádném případě fanouškem Marie Benešové a její vztah ke mně je prokazatelně nenávistný. Tento článek tedy není v žádném případě přátelskou úsluhou kamarádce.

Zdeněk Jemelík, Covid a věznice

Médiana nás chrlí záplavu deprimujících čísel o řádění coronaviru, část z nich se spornou vypovídací hodnotou. Zastrašují a zpracovávají tak veřejnost, aby bez odporu přijímala omezující opatření, jež vláda postupně zavádí za účelem zastavení šíření nákazy, jež je skutečně děsivé. Působivé jsou zprávy o pronikání coronaviru do domovů důchodců. Protože tempo zamořování obyvatelstva se navzdory chaotickým vládním zásahům stále zrychluje, bezradnost plodí stále další utužování omezení. Až na to, že nebyl zastaven provoz místní hromadné dopravy, vyhlášením zákazu vycházení od 21 hod. jsme se konečně dostali na úroveň, připomínající stanné právo z doby heydrichiády.

K veřejnosti se nedostávají povzbuzující zprávy aspoň o dílčích úspěších v potírání nákazy. Je jich málo, ale mlčí se o nich. Příkladem jsou skvělé výsledky obrany Vězeňské služby ČR proti zamoření věznic.

Zdeněk Jemelík, Kolik stojí podjatost soudce ?

Zlínské soudkyni Ivetě Šperlichové se kdysi přihodila nehoda: na poradě senátu si „pustila pusu na špacír“ a notně pohaněla účastníky řízení včetně obhájců. Někdo její monolog nahrál a nahrávku doručil novináři Lubomíru Xaverovi Veselému, který ji zveřejnil na svém webu. Následně ještě proběhly úkony, potvrzující autentičnost zvukového záznamu. Příhoda vyvolala poprask.

Paní soudkyně se v monologu prohlásila za odklízečku lidského odpadu. Přiřkl jsem jí označení „soudkyně OLO“ a věnoval jsem jí několik článků, z nichž lze získat podrobnější informace.

Zdeněk Jemelík, Ministryně vs. místopředsedkyně EK

Pod nenápadným nadpisem „Benešová jednala s prezidentem Zemanem, s rozpočtem ministerstva je spokojená“ uveřejnila Česká justice dne 14.října 2020 článek, z jehož úvodní a rozsahem nejvýznamnější části se dovídáme o nevoli, kterou v paní ministryni vyvolala jakási zpráva Evropské komise o právním státě v České republice. Chce se kvůli ní sejít s místopředsedkyní EK Věrou Jourovou.

Je to svérázný projev redakční politiky: nadpis článku skrývá nejdůležitější část obsahu. Zejména zde chybí podrobnější informace o tom, o jakou zprávu se jedná a kde se lze s její obsahem seznámit. Česká justice o ní žádnou zprávu nepřinesla, natož aby ji zveřejnila.

Zdeněk Jemelík, Urob súsedovi dobře…

V pátek 2. října 2020 vyhlásil Jiří Dufek, předseda senátu zlínské pobočky Krajského soudu v Brně, rozsudek nad skupinou obžalovaných, kteří dle tvrzení obžaloby měli připravovat výrobu padělků cigaret Marlboro. Byl to v pořadí druhý prvostupňový rozsudek v tomto řízení s tímto námětem, když ten první, vyhlášený předsedkyní Ivetou Šperlichovou, označované v mých článcích přezdívkou „soudkyně OLO“, byl zrušen jako vydaný podjatou soudkyní.

Zdeněk Jemelík, Nenadálý vývoj ve „velké daňové kauze“

Když jsem ráno kráčel k budově Krajského soudu v Brně, netušil jsem, že již po poledni budu sedět ve vlaku do Prahy. U soudu jsem měl strávit tři dny sledováním pokračování hlavního líčení, táhnoucího se od jara 2015 a naposled přerušeného 3.června 2020 . Tímto případem jsem se začal zabývat v r. 2014 a obvykle o něm píši jako o „kauze Zadeh“ nebo o „velké daňové kauze“.

Začátek jednání proběhl všedně. Nic nenasvědčovalo tomu, že se bude dít něco neobvyklého. Ráz jeho zahajovací části určil viditelný nezájem obžalovaných o přítomnost v soudní síni. Seděli v ní jen čtyři ze čtrnácti obžalovaných. Předseda senátu se musel zhruba půl hodiny zabývat žádostmi o souhlas s nepřítomností při jednání. Když pak oznámil, že bude následovat předložení dosud neprovedených listinných důkazů, odešli dva z přítomných. Samozřejmě v soudní síni zůstali obhájci, byť některé obžalované zastupovali náhradníci jejich stálých advokátů.

Zdeněk Jemelík, Celníci proti spravedlnosti

V pátek 2. října 2020 vyhlásí předseda senátu zlínské pobočky Krajského soudu v Brně Jiří Dufek rozsudek nad skupinou obžalovaných, kteří dle prokazatelně zmetkové obžaloby Městského státního zastupitelství v Praze (vysvětlení „zmetkovitosti“ v článku „Nevstoupíš dvakrát…“ z 26.dubna 2019) měli připravovat výrobu padělků cigaret Marlboro ve skladovém areálu, jehož majiteli jsou obžalovaní bratři Lebánkovi. Strojní zařízení do jejich skladu dodal jeho majitel, ods. Roman Šulyok, který tvrdil, že je chce zprovoznit za účelem předvedení zahraničnímu zájemci o jeho zakoupení. Jiří Dufek přebral případ po soudkyni Ivetě Šperlichové (psal jsem o ní jako o „soudkyni OLO“) , která vyloučila ze skupiny obžalovaných původního hlavního podezřelého Romana Šulyoka a v samostatném řízení jeho stíhání zastavila pro neúčelnost (dva tresty po 7,5 letech odnětí svobody mu stačí). Soud jej pak opakovaně použil jako snaživého svědka obžaloby. „Soudkyně OLO“ dovedla věc až do prvostupňového rozsudku. Než ale Vrchní soud v Olomouci stačil rozhodnout o odvoláních, Ústavní soud ji uznal za podjatou. Tím zneplatnil její rozsudek, o případ přišla a na její místo nastoupil Jiří Dufek, který musel začít znova od začátku (kolik stojí stát podjatost i jinak chybující soudkyně, kterou snad chrání i andělé a všichni svatí ?)

O případu jsem napsal řadu článků, stále dostupných na mém blogu a na webu spolku Chamurappi z.s., z nichž lze získat podrobné informace o kauze.

Zdeněk Jemelík, Soudcovská zvůle lege artis.

V soudcokratickém státě nejsou vyloučena žádná překvapení ze strany soudců, jistých si beztrestností, čehož důkazem je následující příběh:

Žije mezi námi slušný člověk, z dopuštění osudu odsouzený k nepodmíněnému trestu, dočasně propuštěný z vězení soudním rozhodnutím o přerušení výkonu trestu ze zdravotních důvodů do 30. září letošního roku. Protože lékaři mu rozplánovali léčebné úkony až do listopadu, požádal o prodloužení přerušení.

Předseda senátu přibral znalce, který koncem srpna dodal znalecký posudek, z něhož vyplývá, že pan odsouzený je způsobilý k výkonu trestu za předpokladu dodržování celé řady omezení, z nichž aspoň části nelze ve vězení dbát.

Zdeněk Jemelík, Různé tváře Pavla Zemana

Mediální zprávy o činech nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana nejsou příliš časté. Zřejmě o pozornost médií příliš nestojí. Jeho přímí podřízení Lenka Bradáčová a Ivo Ištvan jej zastiňují. Opakovaně jsem se o něm v článcích zmiňoval jako o „brněnské sfinze“.

Náhodný souběh dvou zpráv o něm v jednom dnu je výjimka, která přitahuje pozornost. Jedna se týká neúspěchu dovolání v neprospěch bývalého náměstka Vrchního státního zastupitelství v Praze Libora Grygárka. Další nás seznamuje s údajným zájmem Pavla Zemana o postavení soudce Evropského soudu pro lidská práva. Není sice úředně potvrzená, ale z profylaktických důvodů zasluhuje pozornost. Přičtěme k tomu skutečnost, že po zprošťujícím rozsudku ve věci bývalého předsedy vlády Petra Nečase & spol. se ozvaly hlasy, označující útok policie a olomouckých státních zástupců na Úřad vlády v noci z 13. na 14. června 2013 za puč a dožadující se jeho vyšetření a potrestání pachatelů. S těmito hlasy se ztotožňuji. I zde zní jméno Pavla Zemana, neboť olomoučtí státní zástupci by se bez jeho pokynu nebo aspoň souhlasu nemohli vydat do Prahy.

Zdeněk Jemelík, Chromý úřední šiml

K příznačným znakům administrativní kultury resortu spravedlnosti patří vynechávání spisové značky přijatého podání v odpovědi na ně. Uvádí se pouze datum. To podstatně ztěžuje orientaci v úřednich sděleních. A dalším, daleko významnějším, jsou tak dlouhé lhůty vyřízení věci, že odpověď na podání postrádá smysl. Odpoví-li úřad občanovi na podání, jím dávno zapomenuté, aniž by je řádně označil, může vyvolat zmatek.

Příkladem může být omyl, za který jsem se čtenářům omluvil v článku Nezastavitelný justiční ping-pong. Upadl jsem do něj, když mě ministerstvo vyrozumělo 9. března 2020 o zamítnutí žádosti o abolici, podané 25.října 2018. Na podanou žádost jsem dávno zapomněl a má reakce tomu odpovídala.

Zdeněk Jemelík, Zvraty mysli Marie Benešové

V prosinci r.2019 jsem zaslal paní ministryni Marii Benešové podnět spolku Chamurappi ke stížnosti pro porušení zákona ve prospěch odsouzeného Shahrama Zadeha proti rozsudku senátu Haliny Černé Krajského soudu v Brně. Tímto rozsudkem byl pan obžalovaný odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání osmi let jako hlava organizovaného zločineckého uskupení (které ve skutečnosti neexistovalo), a za ovlivňování soudu a svědků pomocí křivých svědeckých prohlášení (která byla nepoužitelná a nikdy je nepoužil). Současně s ním bylo převážně nesmyslně odsouzeno dalších pět obžalovaných.

Zdeněk Jemelík, O puči a pučistech

Dne 20.srpna 2020 senát Heleny Králové Obvodního soudu pro Prahu 1 zprostil nepravomocně Petra a Janu Nečasovy a Romana Bočka obžaloby v tzv. kauze poslaneckých trafik. Jeho rozhodnutí vyvolalo značnou pozornost médií, nepřiměřenou skutečnosti, že se odvolal státní zástupce a rozhodnutí odvolacího soudu je ve hvězdách.

V mediálních ohlasech se objevily úvahy o tom, zda monstrózní policejní zásah na Úřadě vlády v noci z 13.na 14. červen 2013 a na něj navazující opatření byly skutečně nezbytné pro nápravu poměrů v kabinetě předsedy vlády, a zda vůbec skutečným cílem nebylo svržení vlády Petra Nečase, tedy zda nešlo o protivládní puč. Z toho vyplývá požadavek na prověření vzneseného podezření a povolání k odpovědnosti řídících činitelů zásahu. Pozornost se soustředila zejména na tehdejšího ředitele Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Roberta Šlachtu a vrchního státního zástupce v Olomouci Ivo Ištvana jako na hlavní podezřelé.