Novinky

Zdeněk Jemelík, Soudcovská zvůle pod záštitou ministra

Úděl odsouzených k vysokým trestům, o jejichž osudech rozhoduje cynický soudce, jenž protahuje vydání písemného vyhotovení rozsudku, je neradostný. Jsou týráni stresem z hrůzy, že je čeká dlouholetý pobyt ve vězení a z nemožnosti bránit se proti krutému a dle jejich mínění nespravedlivého rozsudku.

Jednoho z pachatelů týrání, brněnského soudce Aleše Novotného, odmítl ministr spravedlnosti Pavel Blažek jmenovat místopředsedou soudu. Vysloužil si tím drsné mediální útoky ze strany stavovských organizací soudců a státních zástupců a s nimi soucítících novinářů. Vřava utichla, až se na veřejnost dostala zpráva, že pokleslého soudce potrestal v r. 2020 předseda soudu Milan Bořek za průtahy při vydání písemného vyhotovení rozsudku.

Zdeněk Jemelík, Trest jako míra závažnosti skutku

Usnesením Ústavního soudu definitivně skončila kauza zneužití Vojenského zpravodajství Janou Nagyovou, dnes Nečasovou. Rozsudky nad důstojníky Vojenského zpravodajství a zadavatelkou jejich nezákonné činnosti zůstaly v platnosti. Odsouzeným nepomohla ani dovednost slovutných advokátů, kteří se nechali najmout k sepsání ústavních stížností.

Kdysi jsem z úst nějaké soudkyně slyšel výrok, že podmíněný trest není trest, pouze pohrůžka trestem. V této kauze soudy neuložily žádné nepodmíněné tresty, pouze zostřily podmíněné tresty časově omezenými zákazy činnosti.

Zdeněk Jemelík, Šťastný konec mafiánských úkladů

Dnes se vracím k trestnímu řízení soudnímu u liberecké pobočky Krajského soudu v Ústí n.L. vedenému senátem předsedkyně Evy Drahotové proti lékaři Jaroslavu Bartákovi, původně nepravomocně odsouzenému k trestu odnětí svobody v trvání 18 let na základě obžaloby pro plánování vražd, vydírání a mučení skupiny jeho nepřátel, čehož se měl dopustit během výkonu trestu ve Vazební věznici Liberec. Spolu s dvanáctiletým trestem od Městského soudu v Praze za – mírně řečeno – špatné nakládání se zaměstnankyněmi vzhledem k jeho věku se souhrn trestů přiblížil doživotí. Odvolací soud jej ale snížil. I tak souhrn trestů přesahoval hranici pro uložení výjimečného trestu.

Zdeněk Jemelík, Občané jako oběti zlé vůle státní moci v trestním řízení

Nevinní občané se v trestním řízení mohou stát obětí zlé vůle státní moci. Mohou se dostat před soud, být odsouzeni a uvězněni. Tak žalobce Radek Mezlík nařkl podnikatelský klan Zemků, že získali licence Energetického regulačního úřadu na provozování chomutovských fotovoltaických elektráren dne 31.prosince 2010 předložením nepravdivé dokumentace, když ve skutečnosti o udělení licencí rozhodli úředníci Energetického regulačního úřadu posouzením skutečného stavu zařízení obhlídkou na místě samém z téhož dne. Elektrárny dodávaly proud do sítě již od 22. prosince 2010 po jejich připojení odborníky z distribuční firmy a k 31.prosinci 2010 byly na investičním díle za 1,3 miliardy Kč nedodělky za pár desítek tisíc, jež neohrožovaly bezpečnost a provozuschopnost zařízení. O prohlídce z 31.prosince 2010 není v obžalobě a v následném rozsudku Aleše Novotného ani slovo: jako by nebyla.

Zdeněk Jemelík, Soukromá listopadová výročí

Za hlučnými veřejnými oslavami zanikají soukromá výročí obyčejných lidí, ač pro jejich životy mohou mít osudový význam. Tak 13.listopadu uplynulo 5 let od registrace spolku Chamurappi, který jsem s hrstkou přátel založil po vyhazovu ze spolku Šalamoun.

Zdeněk Jemelík, Trapné švejkování v trestním řízení

Při zkoumání dokumentace jistého trestního řízení, jehož sledováním se zabývám od r. 2018, jsem se pozastavil nad několika osamělými skutkovými zjištěními, jejichž souvislostí se souzenou skutkovou podstatou se soudy nezabývaly. Uvedeny do souvislostí vytvářely tyto opomenuté skutečnosti ucelený řetězec, který mě vedl k domněnce, že se za nimi možná skrývá závažný trestný čin, na němž se podílelo několik příslušníků bezpečnostních sborů.

Zdeněk Jemelík, Robert Šlachta vs.Pavel Blažek

Pavel Blažek pojal bohulibý záměr malou novelou aspoň trochu zdokonalit pravidla vnitřního řízení státního zastupitelství. Je to nepatrné torzo z komplexních návrhů, na kterých se začalo pracovat v r.2010. Na velkou reformu si zřejmě netroufá, protože nezapomněl, že kdysi musel komplexní návrh zákona stáhnout ze Sněmovny.

Zdeněk Jemelík, Hledá se místopředseda

Krajský soud v Brně má potíže s obsazením funkce místopředsedy soudu pro úsek trestního řízení. Potřeba vznikla odchodem z funkce soudce Aleše Flídra, o jehož kvalitách svědčí mimo jiné skutečnost, že jej usvědčil Nejvyšší soud ČR z porušení zákona v neprospěch nevinně odsouzeného. Bránil mu v obnově procesu, které se domáhal, když se ukázalo, že ve skutečnosti jeho údajný skutek spáchal někdo jiný, kdo za něj byl rovněž odsouzen. S tímto výtečníkem jsem měl pár sporů a za jeden jeho hrubý útok na mne se mi omluvil ministr spravedlnosti i předseda soudu.

Jeho chráněncem a předurčeným nástupcem, jemuž soustavně povoloval překračování různých procesních lhůt, byl soudce Aleš Novotný, jenž je znám sklonem k ukládání drakonických trestů. Proslavil se mimo jiné odsouzením nevinných obžalovaných Aleny Vitáskové a Michaely Schneidrové k trestům odnětí svobody v trvání 8,5 roku. Obě dosáhly zproštění, ale Michaela Schneidrová neušla sedmiměsíčnímu pobytu ve vězení. Aleš Flídr ho navrhl jako svého důstojného nástupce a pan soudce byl ochoten úřad přijmout. Plán ale narazil na odpor ministra spravedlnosti Pavla Blažka, který jej odmítl jmenovat. Kvůli tomu se na něj vrhly stavovské organizace, které jeho rozhodnutí považovaly za nebezpečné ohrožení nezávislosti justice. Povyk utichl, až se ukázalo, že bývalý předseda soudu Milan Bořek Flídrova favorita kázeňsky potrestal za průtahy při vypracování písemného vyhotovení rozsudku.

Zdeněk Jemelík, Zase Roman Janoušek

Ctihodný web Česká justice projevuje zvláštní náklonnost k VIP „zákazníkům justice“. Nedávno věnoval pozornost případu obv.Pavla Buráně, stíhaného pro pokus o podvod se škodou 140 milionů Kč, po něm přišel na řadu ods. lobbista Martin Dědic, nepravomocně odsouzený k trestu odnětí svobody v trvání osmi let a k propadnutí majetku. Nejčerstvější je zájem o osud ods. Romana Janouška, jenž již podruhé neuspěl u Obvodního soudu pro Prahu 6 s žádostí o podmíněné propuštění po odpykání poloviny trestu, ač jej v řízení zastupoval zdatný obhájce Martin Sadílek. Článek Petra Dimuna lze považovat za mírný náznak nevole nad rozhodnutím soudu.

Zdeněk Jemelík, Ministra Pavla Blažka pronásleduje smůla

Ministr Pavel Blažek má zvláštní smůlu. V době jeho dřívějšího mandátu se podařilo dovést do konečné podoby návrh nového zákona o státním zastupitelství, vypracovaný v součinnosti legislativců Nejvyššího státního zastupitelství a ministerstva. Ideovými „rodiči“ zákona byli tehdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Návrh přinášel do podoby státního zastupitelství revoluční změny. V Poslanecké sněmovně narazil na tak silný odpor, že jej Pavel Blažek nakonec stáhl.

Za současného mandátu připravuje k předložení do Poslanecké sněmovny novelu zákona o státním zastupitelství, která má do zásadnosti dřívějšího návrhu velmi daleko, ale opět naráží na mohutný odpor.

Zdeněk Jemelík, Co na to soudce Šott?

Bylo by jistě zajímavé vědět, co si pomyslel a procítil po vyslechnutí zprávy o ohlášení prezidentské kandidatury Andreje Babiše Jan Šott, předseda senátu Městského soudu v Praze, který vede trestní řízení soudní proti obžalovaným Janě Nagyové a Andreji Babišovi. Jeho postavení je jedinečné: bude nějakým způsobem zasahovat do osudu obžalovaného, který se uchází o nejvyšší funkci ve státě.

Zdeněk Jemelík, Malé české „metoo“ před soudem

Při sledování různých případů trestního řízení lze občas narazit na velmi neobvyklé projevy lidského chování. V jedné kauze mě překvapil způsob jejího vyvolání, jenž působí dojmem skupinové psychózy žen, označované jako „kampaň metoo“.

Na obžalovaného podaly trestní oznámení čtyři mladé ženy, jež jsou přesvědčeny, že z jeho strany utrpěly příkoří sexuálního rázu. Jejich zážitky jsou velmi odlišné, odehrály se v různou dobu v rozpětí r.2012-2018 a spojuje je pouze osoba hříšníka. Nedošlo k fyzickému násilí, ani k uskutečnění nebo vynucování pohlavního styku. Všechny stěžovatelky byly v době činu velmi mladé, dvě dokonce mladší patnácti let. Pokud se skutky skutečně staly, pak neodpovídaly jinak bezúhonné pověsti pana obžalovaného.

Zdeněk Jemelík, Kauza Čapí hnízdo v mezičase

Kauzou Čapí hnízdo se zabývám jako odpuzujícím příkladem zneužívání nástrojů trestního práva k vynucení změn v politických poměrech státu. V daném případě ve zmíněné kauze je účelem použití nástrojů trestního práva vytlačení obž. Andreje Babiše z politického života.

Po jedenácti dnech hlavního líčení v trestním řízení soudním u Městského soudu v Praze, vedeném proti obžalovaným Andreji Babišovi a Janě Nagyové kvůli údajnému dotačnímu podvodu a poškozování finančních zájmů Evropské unie již víme, že obžalovaní budou mít „veselé vánoce“ a pohnutý vstup do nového roku, neboť hlavní líčení bude pokračovat ve dnech 19.-22. prosince 2022 a pravděpodobně ještě 4.-6. ledna 2023. Ve spojitosti s načasováním začátku hlavního líčení do předvolebního období a do druhého kola senátních voleb můžeme říci, že se soud postaral, aby si obžalovaní soud řádně vychutnali.

Sledoval a komentoval jsem jednání den po dni. Považuji ale za účelné zpětné ohlédnutí za uzavřeným úsekem procesu.

Zdeněk Jemelík, Jedenáctý den procesu Nagyová-Babiš

Pro případ, že by se nepodařilo v prosincovém termínu vyčerpat plánovaný obsah jednání, v úvodu jedenáctého dne procesu Nagyová-Babiš předseda senátu Jan Šott dohodl se stranami řízení rezervní termín jednání ve dnech 4.-6. ledna 2023. Jinak byl den zasvěcen čtení a projednávání listinných důkazů. Dalo by se očekávat, že jednání bude nudné, ale nakonec tomu tak nebylo. Některé hlasitě čtené listiny byly zajímavé a oživení přinesla vyjádření účastníků řízení.

Zdeněk Jemelík, Desátý den procesu Nagyová-Babiš

Dne 17.října 2022 se k hlavnímu líčení dostavili oba obžalovaní. Jednání pokračovalo výslechem pěti svědků a souvisejícími vyjádřeními obžalovaných a debatami mezi nimi a obhájci na straně jedné a předsedou senátu a státním zástupcem na straně druhé.

Zvláštností způsobu vedení řízení, která stojí za zaznamenání, je vstřícnost předsedy senátu k pořizovatelům zvukových záznamů. Nepožaduje od nich oznámení podle §6 odst.3 zák. o soudech a soudcích, což je vzhledem k počtu zájemců pochopitelné a vzhledem k rozměrům soudní síně příjemné. Připouští umístění diktafonů na obrubu řečniště.

Zdeněk Jemelík, Pohoršení vzbuzující GIBS

Internet zaplavily projevy nevole nad rozhodnutím Generální inspekce bezpečnostních sborů (dále jen GIBS), že zákrok policistů na volebním shromáždění Andreje Babiše v Borovanech proti chlapci, odnášejícímu reproduktor, byl oprávněný. Z argumentace protestujících jsem vyvodil, že nenáviděný Andrej Babiš nemá nárok na nedotknutelnost majetku, takže policisté neměli zasahovat, a když už puzení k zásahu neodolali, tak měli jednat něžně.

Nejsem voličem ANO, ani nehodlám volit Andreje Babiše prezidentem, a vedu časté spory s GIBS, ale v daném případě se GIBS a zasahujících policistů musím zastat. Policie je nepolitická služba, která se musí chovat nestranně. Vidí-li policisté útok na majetek, musí zasáhnout, ať je majitelem kdokoli. Zásah musí být co nejrychlejší, na dlouhé zkoumání vedlejších okolností není čas. Při zásahu se pak řídí reflexy, které si odnesli z výcviku.

Zdeněk Jemelík, Druhý týden v kauze Nagyová-Babiš

Po druhém týdnu procesu s obžalovanými Janou Nagyovou a Andrejem Babišem se posunulo mé poznání dál. V mezidobí mezi 5. a 6. dnem jsem stihl prostudovat obžalobu, kterou jsem po dvouměsíčním usilování navzdory bojkotu ze strany obhájců nakonec přece jen získal, byť se zpožděním.

Zdeněk Jemelík, Osmý den procesu Nagyová-Babiš

Dne 29.září 2022 proběhlo hlavní líčení v kauze Nagyová-Babiš za neúčasti obž. Andreje Babiše. Obž. Jana Nagyová požádala na začátku jednání o omluvení odpolední neúčasti. Nedostavily se dvě svědkyně, proto musel předseda senátu jednání krátce po zahájení přerušit do 10:15.

Zdeněk Jemelík, Devátý den procesu Nagyová-Babiš

Dne 30.září 2022 proběhlo hlavní líčení v kauze Nagyová-Babiš za účasti obž. Jany Nagyové. Z počátku byl přítomen i obž. Andrej Babiš, ale po přestávce v 10:15 se do soudní síně nevrátil. Jeho nepřítomnost povolil senát usnesením.

Dostavilo se pět předvolaných svědků, ale hned první z nich využil svého práva k odmítnutí výpovědi a za šest minut od zahájení líčení opustil soudní síň. Důvod měl pochopitelný: je účastníkem jiného živého trestního řízení, které se týká společnosti Farma Čapí hnízdo.

Zdeněk Jemelík, Sedmý den procesu Nagyová-Babiš

Zájem veřejnosti o proces s obžalovanými Janou Nagyovou a Andrejem Babišem, o němž jsme si mnozí mysleli, že bude přitahovat mimořádnou pozornost veřejnosti, se postupně snižuje. Šestého dne, tedy 26.září 2022, sedělo v lavicích pro veřejnost jen pár zvědavců, ale novinářů, kameramanů a fotografů bylo ještě hodně. Den na to se zájem snížil dále: i počet služebníků čtvrtého sloupu státní moci se scvrkl na pár jedinců. Nedivím se: převážná část obsahu jednání je nezáživná, a obžalovaní, jejich obhájci, senát a žalobce se již ohleděli.

Obž. Andrej Babiš se nedostavil. Zato obžalovaná uchazečka o zvolení senátorkou Jana Nagyová dále mařila čas v soudní síni, místo aby se vydala na hon na voliče. Zjevně ji nezajímají naděje mé a pana prezidenta ( sic!)na porážku páně předsedy Senátu pana Miloše Vystrčila a nehodlá bojovat o jejich naplnění.

Zdeněk Jemelík, Šestý den procesu Nagyová-Babiš

Již dříve jsem se pozastavil nad načasováním hlavního líčení v procesu Nagyová-Babiš. Řízení se týká skutku, který se stal v r.2008. Když už marně uplynulo tolik času, asi by se nic nestalo, kdyby k zahájení došlo až po druhém kole senátních voleb. Nicméně zdá se, že první týden procesu nepoškodil volební výsledky hnutí ANO. Ale problematičnost načasování se projevila při zahájení druhého týdne. Obž. Jana Nagyová se dostala do druhého kola senátních voleb. Kandiduje proti Miloši Vystrčilovi, předsedovi Senátu, který má před ní velký bodový náskok. Vyšachovat „Tajvance“ z jeho postavení by byl heroický výkon, který si zaslouží nejvyšší možné nasazení sil. Obž. Jana Nagyová a s ní i obž. Andrej Babiš mají tedy pádný důvod trávit co nejvíce času ve volebním obvodu a získávat příznivce. Místo toho v pondělí seděli v soudní síni. Oba mají právo požádat soud o souhlas s jednáním v jejich nepřítomnosti. Uplatnili je až na konci jednání.

Na vzniklé situaci se již nedá nic změnit. Jinak ale předseda senátu Šott vede řízení korektně. K účastníkům řízení se chová vlídně, ba dovede se i zasmát.

ZPRÁVA O NÁVRATU ODS. MUDr. J. B. NA SVOBODU

dne 22.září 2022Sp.zn: L 69390 vedená u Městského soudu v Praze

CHAMURAPPI z.s.

Ing. Zdeněk Jemelík P.O.Box 53,158 80 Praha 5 ID datové schránky:vphvd5m

IČ: 065 89 138

www.chamurappi.eu

 

VŠEM, KOHO TO MŮŽE ZAJÍMAT

 

Věc: Praha 23.9.2022

ZPRÁVA O NÁVRATU ODS. MUDr. J. B. NA SVOBODU

Zdeněk Jemelík, Věštírna Václava Moravce

Sleduji soustavně pořad České televize Otázky Václava Moravce v částech, které pojednávají o problematice justice. Po opakovaném zhlédnutí vydání ze dne 18.září 2022 mi nezbývá, než abych touto cestou navrhl generálnímu řediteli České televize, aby změnil název beztak zprofanovaného pořadu na přiléhavější Věštírna Václava Moravce.

Zdeněk Jemelík, První týden v kauze Nagyová-Babiš

Ve dnech 12.-16. září 2022 Městský soud v Praze jednal senátem předsedy Jana Šotta o věci obžalovaných Jany Nagyové a Andreje Babiše. Celé jednání jsem sledoval v soudní síni a doprovázel články. Při ohlédnutí zpět jsem si uvědomil některé obecné problémy tohoto řízení, jimž jsem se v denních článcích nevěnoval dostatečně (pro případné zvědavce: všechny jsou dostupné na mém blogu nebo v sekci novinek na webu spolku Chamurappi).

Především považuji za vhodné vysvětlit čtenářům, že nepíši na objednávku. Případ mě zaujal hned v době vzniku. Popudilo mě zneužívání nástrojů trestního práva k zjevnému splnění politického cíle.

Zdeněk Jemelík, Čtvrtý a pátý den procesu Nagyová-Babiš

Poslední dva dny tohoto týdne v procesu Nagyová-Babiš proběhly v poklidu, ale obsahově jsou bohaté. Trochu vzrušení přineslo páteční ráno, kdy na příchod svědka Andreje Babiše ml. čekala před budovou početná imitace „uvítacího výboru“, na které se kromě novinářů podílelo pár zvědavců. Přítomnost policejní hlídky byla samozřejmostí. Nešlo o žádnou výtržnost.

Obž. Andrej Babiš se zúčastnil pouze ve čtvrtek dopoledne, v pátek chyběli oba obžalovaní, samozřejmě se souhlasem soudu.  

Zdeněk Jemelík, Třetí den procesu Nagyová-Babiš

Poslední dva dny tohoto týdne v procesu Nagyová-Babiš proběhly v poklidu, ale obsahově jsou bohaté. Trochu vzrušení přineslo páteční ráno, kdy na příchod svědka Andreje Babiše ml. čekala před budovou početná imitace „uvítacího výboru“, na které se kromě novinářů podílelo pár zvědavců. Přítomnost policejní hlídky byla samozřejmostí. Nešlo o žádnou výtržnost.

Obž. Andrej Babiš se zúčastnil pouze ve čtvrtek dopoledne, v pátek chyběli oba obžalovaní, samozřejmě se souhlasem soudu.  

Zdeněk Jemelík, Druhý den procesu Nagyová-Babiš

Druhý den procesu s Janou Nagyovou a Andrejem Babišem probíhal ve vnější atmosféře snah o mimosoudní dehonestaci Andreje Babiše. Tuží se nejen mainstreamová media, ale i „lidová tvořivost“ Sama justice na tom nenese vinu. Na společenských sítích se vynořila „zaručená“ zpráva, že během prvního dne procesu se předseda senátu Jan Šott vyjádřil velmi nezdvořile o úrovni mluvního výkonu obž. Andreje Babiše. Mělo to pana obžalovaného zesměšnit, ale ve skutečnosti se nic takového nestalo. Předseda senátu se chová k panu obžalovanému s profesionální zdvořilostí stejně jako všichni členové senátu. Ostatně Andrej Babiš se v žádném případě neprojevil během hlavního líčení tak, aby si případně vysloužil nějakou výtku tohoto druhu.

Zdeněk Jemelík, Jana Nagyová a Andrej Babiš před soudem

S ohledem na různá mediální vyjádření z předchozích dnů jsem se ráno 12.září 2022 blížil k budově Městského soudu v Praze v očekávání, že u vchodu bude dlouhá fronta zájemců o vstup do soudní síně k procesu s obžalovanými Janou Nagyovou a Andrejem Babišem a kolem budovy se budou potloukat tlupy křiklounů, kteří se budou snažit vnuknout soudu názor, že Andrej Babiš patří za mříže. Nic takového se ale nedělo, až na nevkusnou „masopustní taškařici“ s klecí pro Andreje Babiše, kterou přivezli „chvilkaři“. Netrvala dlouho, policie se o ni postarala přiměřeným způsobem.

Také vstup do soudní budovy, odbavení vstupujících v recepci a vydávání vstupenek u dveří soudní síně proběhlo v klidu. Obavy, že se dostaví mnohem více zájemců, než pojme soudní síň a dojde ke strkanicím, byly rovněž liché.

Zdeněk Jemelík, Předstižně ke kauze Čapí hnízdo

Od 12. září 2022 se Městský soud v Praze bude po celý týden zabývat obžalobou proti Andreji Babišovi a Janě Nagyové kvůli údajnému dotačnímu podvodu a poškozování finančních zájmů evropské unie. Díky osobě Andreje Babiše se případ těší nezasloužené pozornosti, soustředěné pouze na něho, zatímco osud paní spoluobžalované nikoho nevzrušuje. Je možné, že příslušníci „hnutí Antibabiš“ přijdou před soudní budovu vyřvat si domnělou spravedlnost, ve skutečnosti porušení práva. Soud by ale neměl být vystaven žádnému nátlaku.

Zdeněk Jemelík, Mlčení soudce Aleše Novotného

Drzé vystoupení „mluvící hlavy“ v poledních zprávách ČT 1 dne 29.srpna 2022 mě přimělo, abych se vrátil ke sporu mezi ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem a stavovskými nátlakovými organizacemi kvůli jeho rozhodnutí nejmenovat místopředsedou Krajského soudu Brno soudce Aleše Novotného. „Mluvící hlava“ přímo zaduněla hloupostí: ministr překročil svou pravomoc, nejmenovat výjimečně kvalitního soudce by směl jen za výjimečných okolností a pro tvrzení o jeho odpovědnosti za škodu, způsobenou státu, nemá důkazy, neboť o jeho odpovědnosti nerozhodl kárný soud. Na rozdíl od dříve naznačeného názoru soudce Libora Vávry neupozornila, že by se pan ministr vyhnul potížím, kdyby podle vzoru pana prezidenta své rozhodnutí neodůvodnil.

Zdeněk Jemelík, Nátlak na ministra spravedlnosti

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek si dovolil moc, když odmítl jmenovat místopředsedou Krajského soudu Brno soudce Aleše Novotného, za jehož nezákonné rozsudky musí stát platit milionové odškodné.

Na ministra se kvůli tomu vrhla ústy svého předsedy Libora Vávry nátlaková skupina, zvaná Soudcovská unie. Je to dobrovolná organizace, v současnosti údajně sdružující asi polovinu soudců, přičemž neodhadnutelná část soudcovské komunity s ní nechce mít nic společného.

Zdeněk Jemelík, Česká justice a Roman Janoušek

Nemám osobní vztah k Romanu Janouškovi. Ale opakovaně se zúčastňuji jako navrhovatel nebo podpora na straně žadatele jednání o podmíněné propuštění odsouzeného z výkonu trestu. Proto jsem nemohl přehlédnout zprávy o jeho žádosti o podmíněné propuštění a následném neúspěchu u Obvodního soudu pro Prahu 6. V té souvislosti mě zaujal článek na České justici, který nadpisem jinak objektivního pojednání může v čtenáři navodit dojem, že soud žadatele potrestal za to, že „ se bránil a žádal o přerušení trestu“ a tím se připravil o nárok na podmíněné propuštění. Článek tak působí dojmem nesmělého pokusu o ovlivnění stížnostního soudu, který bude projednávat stížnost neúspěšného žadatele.

Zdeněk Jemelík, Novátorství ministra Blažka

S pocitem uspokojení jsem přijal zprávu, že ministr Pavel Blažek odmítl jmenovat místopředsedou Krajského soudu Brno soudce Aleše Novotného, jenž se kdysi m.j. proslavil odsouzením k drakonickým trestům dvou nevinných žen: Aleny Vitáskové, bývalé předsedkyně Energetického regulačního úřadu a Michaely Schneidrové, bývalé ředitelky licenčního odboru téhož úřadu. Ministrovo rozhodnutí jsem komentoval článkem Kozel zahradnikem v justici. Nyní jsem se dočetl na České justici, že ze strany odpůrců, jež cudná Česká justice raději blíže neoznačila, se zvedla proti ministrovi vlna kritiky. Česká justice tlumočí vysvětlení ministerstva, podle kterého ministr jednal jako hlava státní správy justice. Nemohl jmenovat místopředsedou soudu soudce, kvůli jehož pochybením musel stát zaplatit odškodnění jeho obětem ve výši téměř 4 miliony Kč, když celková suma dosud nevyřízených požadavků poškozených činí 365 milionů Kč. To je odůvodnění jasné, srozumitelné, nezpochybnitelné. Místopředseda soudu je řídící orgán státní správy soudů. Pověřit výkonem takové funkce někoho, kdo státu viditelně škodí, by bylo neodpovědné.

Zdeněk Jemelík, Milost, z které pohoršení pochází

V době, kdy byl prezidentem republiky Václav Klaus, jsem se často věnoval agendě žádostí o milost. V té souvislosti jsem občas navštěvoval Kancelář prezidenta republiky, která byla vůči justičním prudičům docela přátelská. Partnerem pro jednání byl většinou pan Ladislav Jakl, s ním někdy kancléř Jiří Weigl a výjimečně docházelo i na velmi věcné jednání s prezidentem republiky. Vzpomínám, že Ladislav Jakl se jednou o milosti republiky vyjádřil jako o nástroji nespravedlnosti: funguje sice jako pojistný ventil, který napraví selhání státu, jež se jinými prostředky napravit nepodařilo, ale dosáhne na ni jen nepatrná část potřebných.

Zdeněk Jemelík, Kozel zahradníkem v justici

Podle České justice z 27.července 2022 ministr Pavel Blažek váhá s jmenování soudce Aleše Novotného místopředsedou pro trestní úsek Krajského soudu v Brně. Nepřekvapuje mě to. Spíše mě překvapuje, že takový personální návrh vůbec vznikl.

O několik dní dříve pan ministr zkritizoval Vrchní státní zastupitelství v Olomouci kvůli vysokým požadavkům na odškodnění účastníků vadných řízení, vyvolaných obžalobami olomouckých žalobců. Zamlčel, že ke škodám mohlo dojít pouze tehdy, když vadným návrhům vyhověly soudy. Bylo by jistě zajímavé vědět, jak velké jsou požadavky poškozených na odškodnění za vadné rozsudky senátu Aleše Novotného.

Zdeněk Jemelík, Trocha čistého vína o „solárním podvodu“ Zdenka Zemka

Na několika webech vyšla suše věcná zpráva ČTK, podle které Nejvyšší soud ČR přezkoumá dohodu o vině a trestu v kauze Zemkova solárního podvodu. Neobsahuje nic mimořádného. V podstatě sděluje, že šéf holdingu Z Group Zdenek Zemek st. se dovoláním postavil proti způsobu, jakým obecné soudy naložily s dohodou o vině a trestu, kterou uzavřel se státní zástupkyní KSZ Brno. Na doplnění se uvádí pár běžných klišé, která o stíhání podnikatelského klanu Zemků kolují v souvislosti s jejich chomutovskými solárními elektrárnami.

Zdeněk Jemelík, Mračna nad olomouckými žalobci

Ministr Pavel Blažek se obul do olomouckého vrchního státního zastupitelství, na kterém po jeho sprše nezústala nit suchá. Kdo chce znát podrobnosti, nechť navštíví lobbistický server Česká justice.

Bývalý dlouholetý vedoucí tohoto paúřadu Ivo Ištvan panu ministrovi vyčítá, že během svého prvního mandátu v letech 2012-2013 žádné námitky neměl a otočil až po protivládním puči z 13.června 2013. To je sice pravda, ale tehdy byl ještě Pavel Blažek nositelem návrhu na zrušení pozůstatků zemského uspořádání státu rozdělením jeho území mezi dvě vrchní státní zastupitelství. Vydáním nového zákona o státním zastupitelství mělo dojít k scelení území zrušením vrchních státních zastupitelství. Ministr nakonec návrh zákona ze Sněmovny stáhl, protože nebyla naděje, že by jej poslanci schválili.

Zdeněk Jemelík, Skotačení zlínských soudců dle zprávy ČTK

Dlouhodobé sledování trestního řízení soudního u zlínské pobočky Krajského soudu Brno může pozorovateli přinést různá překvapení, nad nimiž zůstává rozum stát. Ruku v ruce s tím jde nedůvěra k jednotlivým soudcům.

Někdy obraz událostí ale zpestřují novináři, včetně vážené České tiskové kanceláře. Na Novinkách a Českých novinách jsem si se zájmem přečetl zprávu o trestním řízení soudním, které se ve Zlíně konalo v úterý 28. června 2022, v němž se mělo dostat spravedlnosti pachatelům únosu dcery podnikatele, po které únosci v r.2014 vymáhali 100 milionů Kč. Soudil to senát předsedy Jiřího Dufka (to ČTK neuvedla). Podle článku třem pachatelům, kteří popírají vinu, soud uložil čtyřleté podmíněné tresty, naopak dva, kteří se k účasti přiznali, se dočkali zproštění. Zpráva je přímo rozkošná: podmíněný odklad nástupu trestu totiž lze uložit pouze u trestů do 3 let odnětí svobody. Zproštění pachatelů, kteří se doznali, je další podivnost, která by vyžadovala bližší vysvětlení. Jeden z nich byl v této věci osouzen již dříve k pětiletému trestu, takže uložení dalšího trestu asi nebylo možné. Obsah zmíněné zprávy je nepochybně značně nepřesný, což u ČTK překvapuje.

Zdeněk Jemelík, Jak protáhnout soudní proces

K hlavním příčinám nespokojenosti veřejnosti se stavem justice patří úmorná délka trestních procesů. Čtenáři, kteří mi píší, většinou její příčiny nechápou a domnívají se, že náprava by byla možná, jen kdyby se všemocnému ministrovi spravedlnosti chtělo: stačilo by upravit právní předpisy, zavést pevné procesní lhůty, v kterých musí být věc vyřízena a začít vyhazovat soudce, kteří se loudají. Netuší, že ministr má do všemocnosti daleko a není ani jisté, že ho jejich starosti zajímají. Poukazují také na to, že obvinění, kteří musejí do nekonečna protahované řízení snášet (a s nimi jejich blízcí) v důsledku průtahů psychicky strádají. Navíc protahování soudních řízení zatěžuje stát vysokými náklady.

Zdeněk Jemelík, Rozsudek viděn různýma očima

Rozsudek je jeden, ale jeho vnímání různými osobami, jichž se týká, může být velmi rozdílné. Uvedu to na příkladu rozsudku senátu zlínské pobočky Krajského soudu Brno předsedy Radomíra Koudely ze dne16. února 2022. Zabýval jsem se jím ve svých článcích z 16.února 2022, z 9.března 2022 a zejména v článku „Když Česká justice lobbuje z 26.května 2022, jímž jsem znectil Petra Dimuna za jeho individuální pohled na tento rozsudek. Napadený autor se ztotožnil s pohledem státního zástupce, jenž se proti rozsudku odvolal. Protože článek vydal v době, kdy všichni napjatě čekáme na stanovisko Vrchního soudu v Olomouci k odvolání, dá se chápat jako vzkaz veřejnosti odvolacímu soudu, jak má rozhodnout.

Zdeněk Jemelík, AB se dočkal

Diskuse ve veřejném prostoru ovládá několik málo nosných témat. Příznačnou vlastností debat je zamlčování některých problémů, které mohou ovlivnit vývoj událostí. Například v debatách o volbě prezidenta republiky se většinově považuje za samozřejmé, že v závěrečném kole budou proti sobě stát Andrej Babiš a generál Petr Pavel. Zmínky o skutečnosti, že Andrej Babiš čelí obžalobě, kterou bude veřejně projednávat Městský soud v Praze, se téměř neozývají, ač informace z probíhajícího soudního jednání budou ovlivňovat veřejné mínění.

Zdeněk Jemelík, Soud soukromé msty pokračuje

Od r.2015 sleduji trestní řízení soudní u liberecké pobočky Krajského soudu v Ústí n.L. proti lékaři Jaroslavu Bartákovi, pykajícímu ve Věznici Rýnovice za mírně řečeno špatné chování k zaměstnankyním a napadenému v době výkonu trestu oznámením pro plánování nebezpečné trestné činnosti. Hlavní líčení bylo zahájeno již v r.2014. Důkazem proti panu obžalovanému jsou jednak soukromé zápisky, jež mu ukradl spoluvězeň, recidivista Miloš Levko, ale hlavně videozáznam opileckých blábolů, který zmíněný recidivista pořídil na záznamovém zařízení, instalovaném v náramkových hodinkách. Na dodání hodinek do vězení a doručení záznamu a rukopisných záznamů tehdejšímu šéfovi pražské mordparty plk. Josefu Marešovi se podílela organizovaná skupina, jejíž členové působili ve věznici i mimo ni a mezi sebou volně komunikovali. Někdo měl zřejmě silný zájem vyřídit si s panem obžalovaným účty a zorganizoval vyvolání trestního řízení

Zdeněk Jemelík, Když Česká justice lobbuje

Server Česká justice a Petr Dimun pro mne jedno jsou. Spřátelili jsme se, když byl Petr Dimun mluvčím skvělého ministra Pavla Němce a jeho spojkou s občanskými aktivisty. Často jsme stáli na jedné straně barikády. Získal můj respekt i oblibu. Později se naše cesty rozešly, ale na mém vztahu se nic nezměnilo. Nežádám po přátelích, aby sdíleli mé názory, ale na druhé straně mi nečiní potíže dát jim najevo nevoli.

Kdysi jsem se o České justici v článcích zmiňoval jako o lobbistickém serveru, což Petr Dimun nesl úkorně a dal mi to najevo. Uznal jsem, že kamarád nehřeší tolik, abych mu to musel strkat pod nos při každé příležitosti a přestal jsem s tím.

Zdeněk Jemelík, Kární žalobci nežalují

K vydání tohoto článku mě přivedlo seznámení s korespondencí zlínských podnikatelů Ladislava a Jana Lebánkových s Ministerstvem spravedlnosti. Spolek Chamurappi dlouhodobě podporuje jejich obhajobu proti obvinění, že vyráběli padělky cigaret Marlboro a v té souvislosti se dopustili zločinu neodvedení spotřební daně

Zdeněk Jemelík, Klobásky a slivovice nejsou úplatek

Sleduji od r. 2017 složité trestní řízení v oblasti, do které měl podle nepodložených pověstí poškozený dlužník vyslat několik milionů za účelem posílení zájmu příslušných orgánů na jím vyvolaném trestním řízení, jímž má být jeho věřitel odeslán do státního zaopatření. Neexistuje žádný hmatatelný důkaz o uplácení a ostatně pověsti nikdy nikdo neprověřoval. Dlužník je důvěryhodný vašnosta, který zaměstnává manželku vlivného policisty a s ním se občas stýká společensky. Takže o úplatcích se pouze mluví a někdo by se třeba i rád nechal podplatit, ale nic konkrétního se neví. Avšak v průběhu předsoudní fáze řízení i později docházelo k překvapujícím událostem, jejichž uskutečnění je nepochopitelné bez připuštění zásahu nadpozemských sil.