Zdeněk Jemelík, Spravedlnost pro manžele Zadehovy

Článek z 28. dubna vnímám kladně jako důkaz, že i odsouzenému k vysokému nepodmíněnému trestu se ve vedlejším souvisejícím řízení může dostat spravedlnosti. V záplavě špatných zpráv to je zářná výjimka, maličkost, která potěší.

Zmíněný článek není úplně přesný. Uvádí, že Shahram Zadeh byl v době zmíněných soudních nepřístojností obžalovaný ve dvou souběžných trestních řízeních soudních, ale neupřesňuje, že ke skandální události došlo u Městského soudu v Brně, v procesu, vedeném předsedou Michalem Kabelíkem.

Zpráva mě vzrušila i z jiných důvodů: byl jsem totiž přítomen nezákonnému jednání soudu, neboť jsem jako statutární představitel spolku Chamurappi z.s. podporoval obhajobu obž. Shahrama Zadeha. Má přítomnost v soudní síni měla poněkud pikantní příchuť. Předseda senátu Michal Kabelík byl dlouhodobým přispěvatelem internetového portálu Neviditelný pes a v článku z 10. června 2013 „Jistě, pane ministře!“ (zde) ocenil úroveň mých článků o soudním řízení. Uvedl „ Zajímavé, a pro mne trapné, je kopírovat názor v tomto listu (4.6.2013) pana Jemelíka. Ten kope za spolek Šalamoun… Takže bych to ani neměl říkat, ale podrobnou věcnost o leckterých procesech se odjinud nedozvím.“ Určitě netušil, že bych mohl jednou přijít do jeho soudní síně. Nevím, zda si neopravil názor, když pak četl články, jimiž jsem doprovázel proces proti Shahramu Zadehovi.

Jsem dodnes přesvědčen, že podporou Zadehovy obhajoby jsem dělal dobrou věc. Není ostatně bez zajímavosti, že jej ve vazebním řízení skvěle obhajovala Marie Benešová, bývalá nejvyšší státní zástupkyně a dvojnásobná ministryně spravedlnosti. Bylo přirozené, že spolek Chamurappi nabídl soudu společenskou záruku za jeho propuštění z vazby (zde), ale nebylo to nic platné.

Brněnské policejně-státnězastupitelsko-soudcovské účelové uskupení totiž s panem obžalovaným nakládalo neslýchaným způsobem. Tomuto procesu předcházelo jeho propuštění z vazby po složení rekordní kauce 150 milionů Kč, která později propadla státu. Soudce Aleš Novotný ji přijal s vědomím, že Shahrama Zadeha hned po propuštění zadrží policie za účelem uvalení předběžné vazby, která je časově neomezená a kauce se na ni nevztahuje. Pokus nevyšel, neboť vazební soud se neztotožnil s názorem státního zástupce Jiřího Kadlece na důvodnost uvalení vazby.

Neuspěl jsem s podnětem ke kárnému řízení se státním zástupcem Jiřím Kadlecem, jenž zavinil neoprávněné omezení osobní svobody Shahrama Zadeha a k tomu utrpení rodiny a přátel, marně na něho čekajících před věznicí.

Shahram Zadeh se pak oženil a půl roku si užíval rodinného života. Ale účelové policejně-státnězástupcovsko-soudcovské uskupení mu pokojný život nedopřálo. Vyvolali proti němu trestní stíhání kvůli obstarání nepravdivých svědeckých prohlášení, jež měla posloužit k posílení jeho obhajoby ve velké daňové kauze.A bez ohledu na kauci šel znova do vazby.

Jako laik na tomto místě upozorňuji, že podle trestního řádu má obviněný právo obstarávat si důkazy pro svou obhajobu a volit vhodnou taktiku obhajoby. Mám proto pochybnost o zákonnosti popsaného postupu. Dodávám navíc, že dodnes lituji, že obhajoba nevnutila soudu mé svědectví. Mohl jsem dosvědčit, že Shahram Zadeh si byl vědom nepoužitelnosti draze zaplacených listin a s jejich užitím v soudním řízení nepočítal. Ostatně krátce před zatčením vypovídal devět dní ve velké daňové kauze, ale o předmětných listinách se nezmínil.

Samozřejmě jsem byl přítomen rozruchu, který v soudní síni vypukl, když soudce začal rozdávat nosiče dat s neoprávněně získanými záznamy. Sdílel jsem a sdílím rozhořčení poškozených manželů Zadehových a obhájců, což jsem veřejně okomentoval (zde).

Obhajobu jsem podporoval různými prostředky. Např. jsem podal podnět ke stížnosti ministra pro porušení zákona proti usnesení o uvalení vazby, protože jsem na základě dokazování nabyl přesvědčení, že se Shahram Zadeh stal obětí intriky, na které původci bezcenných svědeckých prohlášení spolupracovali s policií.

Případ má ovšem další souvislosti. Soudní rozhodnutí konečně potvrdilo nezákonnost nakládání s osobními daty manželů Zadehových a stát je musí odškodnit. Původci zla se na odškodnění podílet nebudou. Zaplatí to nevinní daňoví poplatníci. Je to dáno nastavením zákonných pravidel odškodňování. Mimo jiné předpokladem pro vymáhání odpovědnosti soudce by bylo jeho kárné stíhání. Pokusili se je vyvolat advokáti, ale již před nimi spolek Chamurappi z.s., který oslovil předsedy Krajského soudu v Brně a Vrchního soudu v Olomouci a posléze ministra spravedlnosti Jana Kněžínka. Všichni vespolek jsme nedosáhli ničeho.

V souvislosti s touto kauzou jsem činil i jiné úkony, jež k ničemu nevedly. Nemá smysl se jimi podrobně zabývat, protože patří do minulosti. Ale jeden účinek přece jen měly: vyvolaly nevoli bývalého místopředsedy Krajského soudu v Brně Aleše Flídra. Napadl mě proto velmi neslušným dopisem. Jeho kárného stíhání jsem nedosáhl, ale aspoň se mi za jeho chování omluvil ministr a předseda soudu.

V tomto směru má zpráva o úspěchu manželů Zadehových význam výstrahy. Upozorňuje na udržování nežádoucího stavu ve vymáhání odpovědnosti za nesprávně vedená řízení. Politikům a ministrům spravedlnosti dlouhodobě nevadí, že se soustavně zvyšují náklady na odškodňování obětí justičních přehmatů. Obávám se, že jim především nevadí pokračující řada přehmatů, což je ještě horší. Pachatelů přehmatů se nárůst nákladů nijak netýká. Pokračují proto v pohodě ve svém obvyklém přístupu k práci a vyvolávají další náklady. Někteří z nich se pravděpodobně neostýchají soudit se se státem o plat. Zrušení nepřijatelného stavu považuji za naléhavější, než usilování o odlehčení věznicím dekriminalizací neplacení výživného. Jenže současné „věrchušce“ asi nevadí ani přehmaty, ani náklady na odškodnění. Není jisté, že si její příslušníci vůbec uvědomují hrůznost situace, neboť odmítají naslouchat lidu (ač proto jim stát vydržuje poslanecké kanceláře, aby mohli naslouchat v pohodlí). Kdyby si nežádoucí stav věcí uvědomovali, museli by konat.

=========================================================

V knihkupectvích jsou ještě zbytky prvního knižního vydání mé knihy Škůdci v taláru. Na webu https://www.bezvydavatele.cz/book.php?Id=1573 jsem uveřejnil druhý díl. Ten již ale vyšel i v „papírové“ formě a je dostupný v knihkupectvích.