Zdeněk Jemelík, Stát chrání zločince na úkor poškozených. Část 1
Jako „předkrm“ k tomuto článku připomínám, že opozice opět rozvířila osvědčené téma střetu zájmů Andreje Babiše. Aniž by to věděla a aniž by ji to zajímalo, odpoutává tím pozornost od trestné činnosti, probíhající pod záštitou státu. Střet zájmů je hypotetická kategorie: má předejít možnosti, že by si oligarcha ve vedení státu „přikrádal na státním“. Fialova vláda měla dost času na to, aby zřídila speciální úřad, jenž by ještě před proplacením zachytil každý příjem či jiné výhody, jež by Babišovy firmy získaly jen díky tomu, že jejich majitel je předsedou vlády. Ovšem takový úřad by nevyráběl podklady pro bezbřehé žvanění, proto nevznikl.
Dále připomínám, že ministr spravedlnosti Jeroným Tejc k nevoli státních zástupců pojal záměr ustavit inspekci, vyšetřující jejich nepřístojnosti. Jeho záměr podporuji, ale není to nic nového. Před mnoha lety vznikl na půdě Spolku Šalamoun zákon o Generální inspekci justice, který se dostal do eklepu Sněmovny, ale na jeho projednání nedošlo. Konzultantem při tvorbě návrhu byl zesnulý místopředseda Nejvyššího soudu ČR Pavel Kučera. Zákon ale řešil i postih hřešících soudců, pokud nebyl zásahem do soudcovské nezávislosti. Bývalý nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman se v soukromém rozhovoru vyjádřil, že v soustavě kárných opatření chybí orgán přípravného řízení. Jistě by bylo možné nechat „šalamounský“ zákon dopracovat legislativci ministerstva a ušetřit tím čas.
Ministr spravedlnosti ale není bez zmíněného zákona bezbranný proti nepravostem, páchaným státními zástupci, protože je nejvyšším kárným žalobcem. Musel by ale mít vůli kárné podněty projednávat a vyvozovat z nich závěry.
První kárný podnět proti státnímu zástupci, který chrání „jesenické“ zločince, jsem podal 25.listopadu 2025 paní ministryni Evě Decroix. Do demise se k němu nevyjádřila. Pana ministra Jeronýma Tejce jsem takto poprvé oslovil 25.prosince 2025. Pokračoval jsem pak 6.ledna 2026, 8.ledna 2026 a 27.ledna 2026. Vyřízení jsem urgoval 20.května 2026. Odpovědi „z pověření pana ministra“ jsem se dočkal 10. června 2026, s tím, že pan ministr důvody ke kárnému řízení nenašel a se mnou nebude mluvit. Podotýkám, že s panem ministrem Tejcem jsem měl co do činění již dříve a považuji ho za slušného člověka. Ale pokud nějaký „deep state“ vzal zločince pod ochranu, ministr se nebude protivit.
Posléze v té souvislosti upozorňuji, že v poslední době dva významní státní zástupci, a to Adam Bašný (viz 1/) a Petra Lastovecká (viz 2/) resignovali z mravních důvodů na své postavení. Je to varovný signál o chování vedení státního zastupitelství a poměrech v soustavě.
Po tomto „předkrmu“ se vracím k pozapomenuté „kauze Jeseníce“, o které jsem toho dříve napsal dost (viz 3/). Čtenáři si jistě pamatují, že jde o brutální vydírání bratrů Lebánkových v jesenickém penzionu U Kohouta , jehož zadavatelem byl recidivista Roman Šulyok.
Roman Šulyok vyráběl v provozovně v Malhosticích padělky cigaret Marlboro. Byl to výnosný obchod. Pořizovací náklady zařízení udává v desítkách milionů Kč. Když dostal echo, že vzbudil pozornost celníků, výrobu zastavil, prostřednictvím kamaráda si pronajal prostor ve skladech společnosti bratrů Lebánkových v Lužkovicích. Nechal tam převézt stroje s úmyslem znova je sestavit, v provozu předvést ukrajinskému zájemci a prodat je. Nestihl to. Dne 26. srpna 2012 do skladu vpadlo komando celníků a bylo zahájeno trestní řízení kvůli výrobě padělků cigaret Marlboro. Obžalovaný byl Roman Šulyok, jeho bratr Jan, oba Lebánkové a několik dalších osob. Soudkyně Iveta Šperlichová (soudkyně OLO) trestní stíhání Romana Šulyoka zastavila a jeho mladšího bratra odsoudila k nízkému podmíněnému trestu. Lebánky odsoudila k nepodmíněným trestům za nezaplacení spotřební daně z tabáku, který jim nepatřil a kterou v plné výši zaplatili. Ústavní soud ji shledal podjatou. Rozsudek ani neprošel odvolacím řízením, neb pozbyl platnost. Postavení Romana Šulyoka se nezměnilo, zůstal mimo hru. Nástupce „soudkyně OLO“ Jiří Dufek (který nedávno rozhněval Andreje Babiše zmírňujícím rozsudkem nad pachatelem týrání psa) „vylepšil“ rozsudek zproštěním ods Jana Šulyoka obžaloby a nahrazením nepodmíněných trestů Lebánkům peněžitými s podmíněným odkladem. Zaplacení spotřební daně ho nezaujalo. Oba soudci používali ods. Romana Šulyoka jako svědka proti Lebánkům. Škodil, jak se dalo.
Přestože Roman Šulyok nebyl trestně stíhán, akce celníků na něho dopadla tvrdě. Stát sice v rozsudku nevyslovil propadnutí jeho strojů, ale je zřejmé, že již na nich vyrábět nebude a také sen o jejich prodeji na Ukrajinu se rozplynul. Utrpěl ztrátu v řádu desítek milionů Kč.
Domníval se, že řešením by mohlo být odškodnění na úkor zámožných Lebánků, S jeho dobrovolným poskytnutím ovšem nemohl počítat. Zrodil se nápad na jejich brutální vydírání.
Pokud to laskavého čtenáře zajímá, může si udělat autentickou představu o hrůzostrašném prožitku v Jesenici, připraveném Romane Šulyokem & spol.,z výtahu z výpovědi poškozeného v přípravném řízení (viz 5/), který jsem vystavil na mém blogu. Chybí tam pouze zmínka o dvou vykopaných hrobech, o nichž se mezi sebou bavili věznitelé.
Středočeské kriminální službě se kromě Romana Šulyoka a jeho pomocníka Lukáše Loučky podařilo ztotožnit pouze notáře Václava Vodu a advokáta Martina Rezka, který ho při úkonu v Jesenici doprovázel. Policisté více nedokázali, protože Roman Šulyok nevypovídal. Své spolupachatele zakryl. Při trestním řízení oba právníci využívali všech stavovských privilegií, aby zdržovali vyšetřování. Protože poškození měli zájem, aby věc dospěla k soudu co nejdříve, aby mohli vyvolat občanskoprávní řízení o zneplatnění listin, jež podepsali pod nátlakem, žalobce Tomáš Milec notáře a advokáta neobžaloval. Použil je pouze jako svědky. Dva ředitelé GIBS nezávisle na sobě a s odstupem času mi vysvětlili, že pro žalobce je výhodnější dobrý svědek než špatný obžalovaný.
Krajský soud Praha pak odsoudil dne 27.září 2016 pouze Romana Šulyoka k trestu odnětí svobody v trvání 7,5 roku a Lukáše Loučku k podmíněnému trestu. Lukáš Loučka je blízký přítel policisty Františka Heřmana, jímž se budu zabývat v druhé části článku, dojde-li na její zveřejnění. V době vyhlášení rozsudku měl již „na krku“ další trest odnětí svobody v trvání 7,5 roku, který si přivezl z Německa, kam vyrazil po úspěšném vydírání.
Popsaný výsledek trestního řízení se k dnešku po letech nezměnil. Zbývající pachatele dosud chrání stát, ač prolomení jejich ochrany jsem vynaložil velké úsilí
Odkazy :
1/Martin Drtina, Česká justice 5.6.2026: Adam Bašný přešel na druhý břeh
2/ ČTK, České noviny 12.6.2026: Lastovecká předala Tejcovi upřesnění důvodů rezignace na funkci žalobkyně
3/můj blog a jinde, Zločinci pod záštitou státu 1-6
https://www.jemelikzdenek.cz/2025/08/zlocinci-pod-zastitou-statu-6.html
4/můj blog a jinde, Příběh soudkyně OLO: „Rošťáci“ jsou za vodou
https://www.jemelikzdenek.cz/2018/10/pribeh-soudkyne-olo-rostaci-jsou-za.html
5/můj blog, Výtah z výpovědi poškozeného
https://www.jemelikzdenek.cz/2026/06/vytah-z-vypovedi-poskozeneho-v-kauze.html
==================================================================================
V knihkupectvích jsou ještě zbytky prvního knižního vydání mé knihy Škůdci v taláru. V knihkupectvích je i druhý díl.
Upozorňuji na zajímavé filozoficko-právnické články na webu spolku Chamurappi www.chamurappi.eu v sekci Texty JUDr. Oldřicha Heina. Zvláště upozorňuji na příručku Přehled antické filozofie. Autor je mimořádně vzdělaný právník s praxí prokurátora, státního zástupce, bankovního právníka.