Zdeněk Jemelík, Věznice (ne)má problém
Podle sdělení Parlamentních listů (viz1/) má Věznice Kuřim vážný problém. Spolek Šalamoun ji napadl stížností Generálnímu ředitelství Vězeňské služby ČR kvůli údajnému protiprávnímu postupu vůči žadateli (žadatelům?)o podmíněné propuštění z výkonu trestu, který čelí nátlaku k doznání ke spáchání trestného činu hrozbou, že v případě nedoznání věznice zabrání jeho podmíněnému propuštění.
Zní to takřka „jako z pravěku“. Takové případy se skutečně kdysi stávaly, ale odstranila je judikatura Ústavního soudu. Jeden jsem ještě jako člen Spolku Šalamoun úspěšně řešil u Obvodního soudu pro Prahu 4. Od založení spolku Chamurappi z.s. v listopadu r.2017 jsem intervenoval v 16 řízeních o podmíněné propuštění, z nichž 14 bylo úspěšných. S jednáním, jaké napadá Spolek Šalamoun, jsem se od r. 2017 ani jednou nesetkal. Poslední náš chráněnec opustil věznici 27.února 2025.
Tři úspěšné případy se odehrály ve Věznici Kuřim, dva přímo na návrh spolku Chamurappi. V jednom případě byl žadatelem matkovrah, který vinu popírá. K doznání ho nikdo nenutil. Až ve třetím případě jsme působili pouze jako podpora žadatele, protože za působení ministryně Marie Benešové zájmové organizace občanů přišly o právo navrhovat podmíněné propuštění.
Účast při řízení o povolení obnovy procesu většinou vyžaduje opakování návštěv věznice, jednání s personálem, seznámení s ředitelem. Takže během dojíždění do Kuřimi jsem se postupně seznámil s ředitelkami plk. Kalvodovou a Slovákovou, jež jsem znal již z jejich působení v čele Věznice Světlá n.S., pak již jen okrajově s plk. Juříčkem. Všechny tři řešené případy měly standardní průběh.
Někdy jsem se dovídal o osobních neshodách mezi žadateli a personálem (nejen v Kuřimi). Život za zdí věznice má specifický ráz. Může se stát, že na sebe narazí vyhraněné individuality, které „si nesednou“ a dělají si pak drobné potíže. Ale upozornění ředitelky věznice bylo vždy dostatečným nástrojem nápravy. Podstatné je, že úloha věznice je v řízení o podmíněné propuštění podružná. Rozhodující je úloha soudu v senátním řízení. Zástupce věznice se obvykle účastní jednání, ale jeho hlas není určující. V praxi jsem se jen výjimečně setkal se záporným přístupem věznice. Z výsledků je zřejmé, že pokud jsme narazili na odpor a bylo nezbytné jít do stížnostního řízení, příčinou nebyla záporná stanoviska věznice, ale obvykle státního zástupce.
Není mi tedy jasné, jaká mimořádnost situace vedla předsedu Spolku Šalamoun k oslovení generálního ředitelství. Ve všech případech drobných nesrovnalostí jsem vystačil s jednáním s ředitelem věznice. Celkem bych řekl, že Věznice Kuřim je vůči odsouzeným relativně vlídná.
ODKAZ:
1/Parlamentní listy 13.7.2026:Přiznejte se, jinak nemáte šanci na podmínečné propuštění? Spolek bije na poplach
==================================================================================
V knihkupectvích jsou ještě zbytky prvního knižního vydání mé knihy Škůdci v taláru. Na webu https://www.bezvydavatele.cz/book.php?Id=1573 jsem uveřejnil druhý díl. Ten již ale vyšel i v „papírové“ formě.
Upozorňuji na zajímavé filozoficko-právnické články na webu spolku Chamurappi www.chamurappi.eu v sekci Texty JUDr. Oldřicha Heina. Zvláště upozorňuji na příručku Přehled antické filozofie. Autor je mimořádně vzdělaný právník s praxí prokurátora, státního zástupce, bankovního právníka.